|
Text a foto:
TOMÁŠ FRANTIŠEK PŘIBYL
Na prachatické radnici se řešil vznik muzea,
které by se věnovalo československým bunkrům z 30. let,
zhruba osm let. Většinu tohoto času zabrala jednání se
státem o získání alespoň čtyř bunkrů, které stojí na
pozemcích města u Libínského Sedla, Albrechtovic a Perlovic.
Bunkry, kterým se přezdívá řopíky – podle
Ředitelství opevňovacích prací, které je stavělo – ale
radnice prozatím nezískala. Má je jen ve výpůjčce, což však
omezuje její možnosti do nich investovat. A tak město
nechalo vybudovat prozatím alespoň naučnou stezku dlouhou
čtyři a půl kilometru.
„Je tu osm velkých naučných panelů a čtyři
malé panely na jednotlivých bunkrech. Záměrem bylo, aby
návštěvník stezky získal informace o celé historii bunkrů do
roku 1992, kdy se z nich armáda stáhla,“ vysvětlil Jan
Lakosil – přední český odborník na řopíky a autor libreta
stezky. Informace na panelech se tak týkají jak bunkrů, tak
třeba i záboru Prachatic nacisty.
Nejen pro děti obsahují panely také zajímavé
otázky o tom, kolik jeden bunkr vážil, nebo jak silný je
jaderný výbuch. Město chce přitom stezku a muzeum řopíků dál
rozvíjet. Majetkové řešení se konečně zdá na dobré cestě,
protože stát podle starosty Martina Malého chystá prodej
bunkrů.
V budoucnu se tu počítá se školními exkurzemi
nebo s komentovanými prohlídkami či s besedami s odborníky.
V plánu je také po získání bunkrů je s nadšenci vybavit a
opravit. Minimálně jeden z nich by se měl vrátit do stavu v
roce 1938 před záborem Sudet. Podle Jana Lakosila je přitom
prachatická stezka svého druhu první na Šumavě.
„Někdy se říká, že se podobnými projekty
splácí dluh historii. My to ale bereme hlavně jako oživení
historie, která zásadním způsobem ovlivnila dějiny 20.
století a našeho národa,“ řekl místostarosta Jan Klimeš,
který měl projekt na radnici na starosti. „Tyto bunkry měli
obsluhovat hlavně vojáci z přilehlých vsí, kteří by šli
bránit své domovy. Takže je tato stezka poděkováním i těm,
kteří chtěli bránit Československo se zbraní v ruce,“ dodal.
K programu otevření stezky, které se těšilo
poměrně velkému zájmu veřejnosti, patřila i autogramiáda
Jana Lakosila, který o meziválečné fortifikaci
Československa napsal několik knih. A k tomu tu nechyběli
zástupci historického klubu, kteří předvedli výstroj a
výzbroj četníků, se kterými se při obraně proti nacismu také
počítalo.
|
