|
Text: LUKÁŠ KARBULKA, foto: NP Šumava a Ladislav Beran
Populace kriticky ohrožené perlorodky říční
by se měla v následujících letech v šumavských tocích
výrazně zvýšit. Díky pětiletému projektu s názvem Posílení a
ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava totiž mohl být
zafinancován jejich odchov a postupná výsadba.
Kriticky ohrožený živočich je velmi citlivý
na kvalitu vody a právě proto se vyskytuje pouze tam, kde
voda není ničím kontaminována. „Perlorodka říční je
sladkovodní druh mlže, který se v České republice vyskytuje
hlavně v Blanici, Malši, nebo sporadicky v Teplé Vltavě na
Šumavě. Její nároky na kvalitu prostředí jsou vysoké,
rozmnožování velmi složité a úspěšnost toho, že se
perlorodka dožije svých až 140 let, je velice malá.
Dospělosti se dožijí přinejlepším jen asi dvě procenta z
celé generace,“ upozornila hydrobioložka Správy NP Šumava
Eva Zelenková.
Správa má v úmyslu na svém území během pěti
let postupně navýšit populaci vzácného mlže na pět tisíc
kusů. Koncem letošního června park vysadil zatím poslední
sádku osmiletých perlorodek do Teplé Vltavy, která splňuje
pro život ohroženého tvora všechny kritéria. Úsek mezi
Soumarským mostem a ústím Volarského potoka je z pohledu
vhodnosti říčního prostředí považován dokonce za nejcennější
v České republice.
„Jsou zde stovky perlorodek. Vltava je dnes
jedinou řekou v České republice, která dokáže poskytnout
potravu i těm nejmladším stadiím perlorodek, má výhodu, že
většina potravy pochází přímo z řeky, z takzvaných
podvodních luk. Proto je Vltava vhodným prostředím pro
polopřirozený odchov a posilování populace tohoto živočicha.
Je tudíž řekou, která snad i do budoucna má šanci stát se
významnou lokalitou pro záchranu druhu u nás i v Evropě,“
uvedla Zelenková.
Úspěšný odchov je dlouhý a vyžaduje mnoho
trpělivosti. „Aby byl umělý odchov úspěšný, je potřeba mu
věnovat hodně pozornosti a trpělivosti. Probíhá to tak, že
se shromážděné perlorodky po vypadnutí z žaber hostitele
umístí do odchovných klícek a umístí se na vhodné místo do
řeky – pak se musí minimálně jednou za 14 dní proplachovat a
odstraňovat usazeniny. Jednou za rok se počítají a měří
přírůstky, nejdřív po třech – lépe po pěti letech, kdy už je
přirozená úmrtnost perlorodek malá, se vypustí do řeky na
několik pečlivě vybraných míst s prokysličeným dnem. Nejlépe
je jednoduše přidáme na stabilní místo k přežívajícím
perlorodčím mohykánům,“ vysvětlila.
Úspěšnost odchovu ale částečně závisí i
výskytu pstruha obecného. „Perlorodka je velmi zajímavý
živočich, jehož život je úzce spojen s pstruhem obecným.
Vývoj perlorodky po oplození začíná v zárodečném vaku matky,
kde v létě zrají v bezpečí mezi jejími lasturami oplozená
vajíčka. Ke konci léta samička začne vyvrhovat ven tisíce
vylíhlých larev zvaných glochidia. Vypadají jako miniaturní
past na medvěda. Tyto larvy se vznášejí několik hodin v
říční vodě, a když je náhodou vdechne pstruh, okamžitě se mu
přicvaknou na žábry. Když se to povede jedné z tisíce, může
mluvit o štěstí,“ popsal vedoucí projektu a hydrobiolog
David Pithart a dodal, že v žábrách larvy zůstanou jeden
rok, než se pustí a začnou žít na dně toku.
Záchrana ohrožené perlorodky na jihu Čech
sahá již do 90. let minulého století, kdy si odborníci
začali všímat úbytku živočicha. V roce 1997 proběhla
stabilizace částí toků a vyhlášení chráněných rybích
oblastí. Rok na to pracovníci vysadili 830 odchovaných
perlorodek o velikosti jeden centimetr. V letech 1999 až
2003 bylo prováděno řízené umisťování perlorodčích larev do
žáber pstruhů a jejich vypuštění do řeky a to v počtu až 100
ryb ročně.
Pro zvýšení populace bylo zapotřebí také
změnit přístup k chráněným oblastem, kde se nejen
perlorodka, ale i další ohrožené druhy vyskytují. „Asi
nejviditelnějším opatřením ochrany biotopu perlorodky byla
regulace vodáckého využití řeky. V roce 2005 byly stanoveny
první limity a od roku 2010 byl zaveden systém splouvání
Teplé Vltavy, jenž má jasná pravidla. To ale není zdaleka
vše. Dále Správa NP revitalizovala v minulosti narovnané a
zahloubené přítoky Vltavy jako jsou potoky Hučina, Jedlový a
Žlebský, čímž došlo k podpoře přirozeného rozmnožování
pstruhů,“ informoval mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Národní park od loňského roku začal s
vypouštěním tisíce jedinců do Teplé Vltavy za rok.
Pravidelná výsadba by měla vydržet minimálně do roku 2026.
Kromě rozšíření populace ve Vltavě letos NP Šumava také
odstartoval projekt, díky kterému by se měla perlorodka také
rozšířit v řece Blanici. Tato řeka patřila ještě v 80.
letech minulého století k nejvýznamnějším výskytům nyní
zachraňovaného plže.
|
