|
Text:
TOMÁŠ PŘIBYL, foto poskytl NP Šumava
Společný výzkumný projekt bude stát necelých osm set tisíc
eur a potrvá několik let. Parky pro něj vybraly lesy o
rozloze 55 hektarů, ve kterých se zasahuje proti kůrovci. A
ponechaly v nich čtyřicet metrů krychlových dřeva ošetřených
drážkováním k zetlení. A nyní budou sledovat, jak to těmto
lesům prospívá.
Zkoumat přitom budou, jak nejlépe odkorňovat a jak ponechání
části dřeva v lesích, zafunguje. „Velký důraz je kladen na
zhodnocení vlivu námi provedených opatření na druhovou
pestrost. Monitorují se všechny druhy hub, lišejníků,
mechorostů a hmyzu. Monitoring byl proveden před zásahem a
bude probíhat několik let po ponechání dřevní hmoty,“ řekl
mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
„Konečným výstupem bude koncepce ponechávání tlejícího
dřeva, která bude k dispozici lesním správcům a orgánům
ochrany přírody i mimo národní parky. Cílem je ukázat
způsoby, jak lze v lesích hospodařit a zároveň v nich
zachovat biologickou rozmanitost,“ dal koordinátor projektu
Jaroslav Červenka.
To, že ponechání dřeva v lesích a jeho tlení lesům prospívá,
se přitom považuje za už prokázané v lesích, kde se
nehospodaří a ani nezasahuje proti kůrovci. „Tlející dřevo
má nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově
lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii
svahů, různorodost prostředí a především má pozitivní vliv
na přírodní rozmanitost tisíců druhů organismů – bakterií,
řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, kapraďorostů, roztočů,
hmyzu, ptáků a dalších,“ dodal Jaroslav Červenka.
|
|
|
|
|
