|
Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
Na zeleném pažitu na břehu řeky Volyňky se odpoledne
rozložila keltská družina, která předváděla život i starý
způsob tavení a odlévání kovů. Okolo vzrostlého kaštanu našly
místo stánky, řemesla i tetovací dílna. Pro dobrý pocit
muzicírovala keltská skupina Cernunnos. Nouze nebyla ani o
nabídku plodů podzimu - borůvek, jablek či švestek. Na své
si přišly i děti ve výtvarné dílničce. Nikdo taky nemusel
mít hlad ani žízeň.
Ovšem opravdovými hrdiny byli účastníci rovněž 14. Putování
keltskou stezkou. Když dorazili do Lčovic, měli v nohách
třicet kilometrů z Kubovy Hutě přes Boubín, Mářský vrch a
keltské hradiště Věnec. V cíli na ně čekaly památeční placky
se symbolem putování, zápis do knihy událostí a samozřejmě
tekuté i pevnější občerstvení.
Ukázalo se, že za slunečného dne se všichni museli
občerstvovat už cestou. Někteří vypili dokonce dva litry -
mléka! "Měli jsme krásné počasí, a to ještě znásobilo opět
po roce skvělý pocit ze setkání s přáteli," řekla nám paní
Olga z Písku, která chodí pošumavskou keltskou stopou každý
rok.
|
