|
# Pondělí
25/3 2024 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl
Prachatické
muzeum se letos se svou první sezónní výstavou trefilo
do černého, pokud jde o zájem, jaký o ní bude. Potvrdila
to účast na vernisáži ve čtvrtek 21. března. Ve vstupní
hale na ní nebylo téměř k hnutí a na samotné výstavě
jste museli čekat, až se uvolní místa před jednotlivými
exponáty. Není se přitom co divit, když se výstava
věnuje tak prospěšné věci, jakou je činnost a historie
hasičských sborů v okrese Prachatice.
Kurátor
výstavy a archeolog muzea Jindřich Vágner na vernisáži
vysvětlil, že expozice vznikla jako poděkování hasičům
za jejich nelehkou a často nebezpečnou práci. „V našem
okrese je sto deset sborů dobrovolných hasičů a přes pět
tisíc hasičů. Takže každý desátý obyvatel našeho okresu
je hasič. A hasiči jsou často jedinou hybnou silou v
obcích a jsou často i tvůrci kulturního života a dalších
aktivit,“ řekl Jindřich Vágner.
Výstava
bude v muzeu otevřena do 9. června a v úterý 26. března
od sedmnácti hodin k ní připravili její hlavní tvůrci v
přednáškovém sále muzea doprovodnou přednášku. Činnost
hasičů bude jako hlavní téma vládnout také muzejní noci,
která se bude konat v Prachatickém muzeu na Velkém
náměstí v pátek 24. května.
Výstava
nabízí historickou techniku, dobové uniformy a také
hodně panelů s informacemi. Nechybí však ani fotografie,
kroniky nebo plakáty a pozvánky. Muzeum expozici
připravilo ve spolupráci s hasičským muzeem Stachy,
muzeem JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích, SokA
Prachatice, Hasičským záchranným sborem Jihočeského
kraje - odborem Prachatice, OSH Prachatice a vybranými
sbory v okrese Prachatice.
Největším
exponátem je tady stará ruční stříkačka, kterou muzeu
zapůjčili hasiči z Jámy a k dalším unikátům patří třeba
i pohár, který pro prachatické hasiče vyrobili
legendární skláři z Lenory. Z informací, které expozice
nabízí, lákají třeba zmínky o založení nejstaršího
hasičského sboru okresu v Prachaticích v roce 1872. Ten
byl německý, ale jeho členy byli i hasiči české
národnosti.
Zaujmou
jistě také informace o obrovském požáru, který v roce
1904 ve Vimperku zničil většinu domů na náměstí. „K
tomuto požáru jsem našel v kronikách zmínku o tom, že
při něm byla použita parní stříkačka vimperských hasičů,
která pracovala nepřetržitě osmdesát čtyři hodiny a
spotřebovala několik metráků uhlí,“ řekl historik a
spoluautor výstavy Pavel Fencl.
Expozice se
však věnuje také profesionálním hasičům, kterých v našem
okrese slouží takzvaně ve výjezdu dvaašedesát, mají dvě
stanice ve Vimperku a Prachaticích a loni obstarali
jednapadesát procent zásahů z celkového počtu 1178.
Jejich historie se začala psát už v roce 1967, kdy byla
zřízena v Prachaticích nepřetržitá hlásná služba.
Jednou z
legend, která byla u vzniku profesionálního hasičského
útvaru v Prachaticích, je i Vladislav Ženíšek. Muž,
který se stal dobrovolným hasičem v roce 1965 díky své
impulsivnosti a profesionálům na Prachaticku a Vimpersku
pak velel dlouhých dvaatřicet let.
Na
vernisáži promluvil na pozvání organizátorů také o svých
začátcích. Vyučil se spojovým montérem a budoval tak na
Prachaticku telefonní vedení. Při jednom návratu z
montáže do Prachatic viděl s kolegy hořet chatu pionýrů
a když dorazili do svého sídla – nedaleko hasičské
zbrojnice – spatřil, jak se tam hasiči chystají k
zásahu.
„Viděl
jsem, že těch kluků je málo a oheň veliký, tak říkám –
pojďme jim pomoct,“ vzpomínal. Než se nadál, měl v ruce
proudnici a hasil, i když mu chyběly jakékoliv
zkušenosti a znalosti. Požár však s hasiči a kolegy
uhasili a následovala nabídka stát se dobrovolným
hasičem. Tím se tak osvědčil, že pak v podstatě rozkazem
dostal i přechod na profesionální úroveň.
Vladislav
Ženíšek, který se stále ve sboru těší velké úctě, však
především poděkoval za uspořádání výstavy coby uznání
pro hasiče. „Ve dne v noci, kdykoliv jsou povoláni k
zásahu, požáru, havárii nebo povodním, jdou pomoct a
kolikrát se nedočkají ani toho zaplať pánbůh,“ řekl. -
Výstavu je možné navštívit každý týden od úterý do
neděle vždy od deseti do šestnácti hodin.
|
