Knižní oáza Prachaticka těší už pátou sezónu REPORTÁŽ - Tolik touhy číst a tolik radosti z jejího naplňování najdete mimo knihovny a knihkupectví vzácně. Proto je chrobolské knihobraní tak unikátní a úžasné.

# Čtvrtek 12/10 2023 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl

Pokud jste jeho pravidelnými návštěvníky a dobře ho znáte, tak asi ani nemusíte číst dál a stačí vám vědět, že další knihobraní v Chrobolech je na programu v místní hasičské klubovně (čp 22) už v sobotu 14. října jako obvykle od půl druhé odpoledne do sedmnácti hodin. Oproti minulému knihobraní bude nová zhruba třetina knih.

Knihobraní organizuje v Chrobolech od května roku 2019 Lenka Šedinová. Vlastně ho sem převezla, když se na Prachaticko přestěhovala. „S knihobraním máme zkušenosti více než desetileté. Inspirovalo nás před lety knihobraní nadšenců na Jihlavsku, a tak jsme to zkusili s přáteli na Karlovarsku, v Ústeckém a Středočeském kraji,“ vysvětlila pro prachatickoNEWS.CZ.

Zázemí přitom našla v chrobolské hasičské klubovně, a to díky podpoře obce a hasičů, kteří za pronájem pro dobrovolnickou a neziskovou akci nic nechtějí. „Proč to děláme? Jsme parta nadšenců milujících knihy a jsme v pěti krajích České republiky. Je nám líto, že knihy končí v modrých kontejnerech, když o ně může mít ještě někdo zájem a mohou sloužit. Přátelé knih přijdou, něco objeví a mají radost. A naší odměnou je nadšení a radost z knih našich návštěvníků a přátel. A také si přejeme, aby děti a mladí lidé nezapomínali, v současném přetechnizovaném světě, na knihy, jejich autory i ilustrátory,“ řekla Lenka Šedinová.

První, na co narazíte při vstupu, jsou knihy v krabicích už v chodbě. Do klubovny se navzdory použití několika regálů všechny prostě nevejdou. Ze začátku jste tu mohli narazit taky „jen“ na dvanáct set knih. V poslední době je to ale kolem tří a půl tisíce a někdy i čtyři a půl tisíce knih. Nabídka je tedy jako v menší veřejné knihovně nebo velkém knihkupectví.

Většinou sem zamíří několik desítek lidí. „Někdy je tak plno, že si návštěvníci překáží a někdy je zase poloprázdno. Příjemné je, že chodí i rodiče s dětmi a učí je vnímat knihy,“ řekla také Lenka Šedinová. Řada návštěvníků chodí pravidelně. Poznají se i tak, že se dají s Lenkou Šedinovou hned do řeči, jako by byli staří známí.

Jejich opakem jsou návštěvníci, kteří nesměle nakukují do klubovny a ujišťují se, zda si opravdu mohou knihy, které je zaujmou, odnést zadarmo. A vždy se s úsměvem dozví, že ano. Třetí vrstvou návštěvníků jsou pak evidentní štamgasti – přináší knihy, které slíbili přinést nebo pro ně Lenka Šedinová má připravené knihy, které shánějí.

„Jezdí k nám zájemci z Prachatic, Vimperka, Strakonic a blízkého okolí. Ale také z Krušovic, Plzně, Rakovníka, Třeště i Chebu, Aše a Sokolova,“ řekla Lenka Šedinová s tím, že jeden z prvních návštěvníků posledního knihobraní se ohlásil a přijel z Příbrami.

Lenka Šedinová přitom není na práci s knihami sama. Pomáhají jí i místní mladá čtenářka Eliška a manžel Jaromír. Při poslední návštěvě na knihobraní jsme tu zastihli Elišku, které je dvanáct let a chodí do školy na Zlatou stezku v Prachaticích. Ráda čte literaturu pro její věkovou skupinu. „Pomáhá i vyhledávat dětské knihy pro dětské čtenáře,“ řekla o ní Lenka Šedinová.

Někdo přitom odchází třeba jen s jednou knihou, někdo jich drží v rukách několik, další je sotva poberou a výjimkou nejsou ani návštěvníci, kteří odchází s plnou taškou. S prázdnýma rukama ale neodchází nikdo. „Kdybych měla odhadnout, kolik knih se odnese z jedné akce, tak je to čtyři až šest plných krabic od banánů,“ dodala k tomu Lenka Šedinová.

Kolik knih prošlo chrobolským knihobraním celkově, si přitom vůbec netroufá odhadnout. Ale úvaha, že by mohlo jít o desítky tisíc, není vůbec vyloučena. A to jen podtrhuje úspěšnost této jinak vlastně nenápadné akce.

Zdrojem nových knih na knihobraní jsou přitom často sami návštěvníci, kteří chtějí to, co už přečetli, poslat dál. Ale díky tomu, že je tato dobrovolnická akce součástí sítě knihobraní v několika krajích, jsou zdroje ještě o dost bohatší.

„Spolupracujeme například s krajskou knihovnou v Karlových Varech, či obecními knihovnami v krajích. Knihy nám také dává chrobolská knihovna. Případně je máme od dalších přátel a známých. Například jsme dostali soukromou knihovnu s více než 2500 svazky z Kraslic. Nedávno jsme přivezli knihy z Dolní Cerekve u Jihlavy. Je hodně míst odkud máme knihy – například z Ústí nad Labem, Děčína, Slaného a tak dále.“

Návštěvníci tu mohou často vybírat například mezi populárními máyovkami nebo detektivkami od Agathy Christie či Dicka Francise. V neposlední řadě jsou na knihobraní k mání i různé časopisy. Při jedné z našich návštěv byl největší zájem o Bohumila Hrabala, Ernsta Hemingwaye, E. M. Remarqua, Vladimíra Párala, dětské knihy a detektivky. Objevují se tu však občas i velké unikáty – jednou to byla třeba i kniha francouzského spisovatele Romaina Rollanda z roku 1926 i s jeho podpisem.

„Tato akce je pouze dobročinná a jejím účelem je přiblížit knihy dětem i dospělým, tak aby nebyly vyhazovány do odpadu a podobně. Návštěvníci si mohou odnést vše, co je zaujme a přinést knihy, které již doma nepotřebují,“ řekla Lenka Šedinová, která dále uvedla, že jediným platidlem na knihobraní je radost z odnesené knihy a dobrý pocit z darované knihy.

Organizování takové akce přitom vyžaduje především obrovské čtenářské nadšení. A to v Lence Šedinové odhalíte už po prvních větách, které s ní prohodíte. Ona sama říká, že je potřeba být do knih blázen. Což u ní ostatně dokládá i to, že její domácí knihovna čítá na pět tisíc svazků. Bez jejího nadšení by však Prachaticko nemělo takovou čtenářskou oázu.