Národní divadlo Čkyně uvádí novou pohádku ROZHOVOR - Čtyři na Prachaticku hodně populární muži dělající si srandu z pohádek i sebe nastudovali nový kus pro celé rodiny. Jde o pohádkový horor s prvky punku.

# Středa 9/8 2023 - TEXT: Tomáš František Přibyl

FOTO poskytl Bedřich Kubálek st.

Národní divadlo Čkyně vykrystalizovalo z činnosti Kulturně okrašlovacího spolku Čkyně a tvoří ho čtyři muži, ze kterých jsme vybrali k rozhovoru Pavla Pechouška - bývalého redaktora Mf DNES, ČTK a bývalého mluvčího HC Škoda Plzeň a Národního parku Šumava. Populární jsou on a jeho kolegové v našem regionu opravdu hodně – letos dokonce vyhráli přehlídku pohádek Štítek v Prachaticích.

Aktuálně jsou zřejmě největším divadelním zjevením našeho regionu. Úžasní jsou už v tom, že pohádky pro děti hrají čtyři chlapi, kteří se nebojí dělat si srandu ze všeho, a především pak ze sebe i z pohádek, které prokládají i velmi vtipnými prvky pro dospělé. A tak na ně rády chodí celé rodiny.

Nově přitom přichází s pohádkou O perníkové chaloupce a slaví s ní úspěchy. - Jak moc je vaše nová pohádka tradiční a jak moc netradiční?

Je pro děti i dospělé. Naše pohádky milují všechny věkové kategorie. Děti se většinou smějí už když nás vidí a ti starší a rozumnější záhy potom, co otevřeme pusu. Perníkovou chaloupku jsme přepsali sami a jedná se o pohádkový horor s prvky punku. Na své si přijdou především ti, kteří se rádi bojí a mají rádi punkovou muziku. Ti, kdo se neradi bojí nebo neví, co je punk, by měli zůstat sedět, i tak si představení moc užijí.

Můžeš zmínit některé prvky, na které se mohou těšit dospělí a na které děti?

Chtěl bych upozornit především na vzdělávací charakter našich pohádek. Jedná se už o pátou pohádku v našem podání. Naše pohádky mají mnoho originálních prvků, to už se všeobecně ví, ale důležitá je ta edukace. Například v Červené Karkulce se děti dozvědí, že v lese žijí vlci. Ve Dvanácti měsíčkách, že v obchodě prodávají fialky a jablka, Hloupý Honza zase přináší poselství, že ne každou bestii je třeba na potkání zabít, v Šípkové Růžence se děti naučí zatočit s plevelem. - V „perníkovce“ jsme zase zabrousili do fyziky. V jednom okamžiku Jeníček s Mařenkou poměřují vzdálenost z vrcholu smrku k perníkové chaloupce tak, že ji Jeníček připodobňuje starou měrnou jednotkou zvanou palouk. Jeníček doslova říká: „Bude to nejméně přes tři palouky!“ - Na vysvětlenou. Palouk je jednotka měrné soustavy používaná zejména v 19. století na Podřipsku. Od té doby toto označení téměř vymizelo. Tak jako je jednotka váhy jeden kilogram, jednotka tlaku jeden Pascal a jednotka únavy jeden Opletal (Pavel Opletal je nejstarší člen Národního divadla Čkyně), bývala jednotka vzdálenosti jeden palouk. Pro zajímavost představuje vzdálenost zhruba 337 metrů a 37 centimetrů, tedy 337 370 milimetrů.

Proč jste si perníkovou chaloupku vybrali a jak zapadá do vašeho repertoáru?

Na titulu jsme se spolu dohodli. Důležité je říct, že jsme se opravdu pečlivě připravovali. Nemluvím o zkouškách, to se dá očekávat. Ale vzali jsme si příklad ze slavných hollywoodských herců, jako je například Dustin Hoffmann, který před natáčením oscarového Rainmana strávil dva měsíce pozorováním autistů. I my jsme se na své role velice pečlivě připravovali. Filip Děd (tatínek) poslední měsíc ve volných chvílích pouze štípal dříví, i když mají doma plynový kotel. Pavel Opletal (Ježibaba) tři týdny nejí, aby vypadal opravdu hladově, navíc se nemyje a nečeše. Já hrající roli asi dvanáctiletého Jeníčka jsem si nechal narůst pubertální knír a vynikající představitel ženských rolí Karel Remeš, který po Karkulce, Marušce, princezně Karolíně a Šípkové Růžence hraje Mařenku, si začal konečně trhat obočí - vlastně ochlupení celého těla a navíc si v sobě pečlivě vypěstoval periodicky se opakující dny nervozity a hysterie.

Jak vypadá vaše letošní divadelní léto a kam všude se s novou pohádkou chystáte?

Máme teď trochu prázdniny. Ale 21. srpna přijedeme do letňáku do Prachatic, 27. srpna se loučíme s prázdninami ve Čkyni. 1. září hrajeme v Bavorově a v Hracholuskách, 9. září v Bušanovicích. 25. září v prachatické Veteši, kam nás pozval náš kamarád ze Čkyně Béďa Kubálek. Ten provozuje tamní diskotéku Hrozen a ve Veteši organizuje celé dětské odpoledne. Ještě bychom si chtěli zahrát na Kratochvíli, ale vymýšlíme termín s panem kastelánem Šmídem. Pokud by si chtěl někdo pozvat NDČ, budeme rádi, ale musíme termín představení zvažovat. Jsme všichni amatéři a někdy musíme být doma u dětí a vnoučat.

A jaké máte první odezvy?

Jen ty nejlepší. Věděli jsme, že po Šípkové Růžence, se kterou jsme vyhráli prachatický Štítek, je laťka nahoře, ale zdá se, že jsme ji přeskočili. Reakce jsou jen pozitivní.