Vlci žerou hospodářská zvířata jen minimálně ZPRÁVA - Správa národního parku zveřejnila nové poznatky týkající se nejproblematičtějšího aspektu návratu vlků na Šumavu. Tím je jejich lov hospodářských zvířat.

# Sobota 5/8 2023 - TEXT: Tomáš František Přibyl

FOTO poskytla Správa Národního parku Šumava

Na Šumavě v době před šesti lety nežil nikdo, kdo by měl zkušenosti s životaschopnou vlčí populací. Ta tu existovala do roku 1874. Pak člověk na Šumavě vlky vyhubil a vracet se postupně začali až po dlouhé době existence národního parku. Nejprve šlo o ojedinělé výskyty a v roce 2017 tu bylo zaznamenáno jejich první rozmnožování a tím trvale žijící smečka/rodina.

Z hlediska ochrany přírody jde o velký úspěch, který by se bez existence národního parku, který nechává stále více přírodu přírodě, nepodařil. Návrat vlků přitom nevyvolal naštěstí žádné velké vášně veřejnosti, ale nastolil problém s ochranou hospodářských zvířat.

A nová data národního parku začínají přesněji ukazovat, že z pohledu celé společnosti jde o relativně marginální problém. Respektive se ho poměrně efektivně daří řešit, byť je nutné podotknout, že pro majitele napadených stád jde často o traumatizující události.

Na Šumavě žije v současnosti podle odhadu zoologů správy parku už zhruba 36 vlků. Nárůst je to přitom poměrně rychlý – v roce 2019 odhadovali zoologové, že na české straně šumavského masivu žije kolem pěti vlků. Oproti roku 2021 jde pak podle zveřejněných údajů o nárůst o čtvrtinu.

Vlci na Šumavě přitom žijí v šesti teritoriích podle smeček. Přímo v prachatickém okrese je to Borovoladské a Boubínské teritorium. „Vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ řekl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Poměrně zásadní je nově zveřejněný údaj, který se týká toho, jak velkou část vlčího jídelníčku na Šumavě tvoří hospodářská zvířata. Ten vychází z rozboru dvou set šedesáti vzorků vlčího trusu, který zkoumali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Hospodářská zvířata podle nich tvoří jen 2,5 % vlčí potravy, spárkatá lesní zvěř 96 % a zbytek připadá na zajíce a drobné savce.

Výrazně se také proměnil počet škod, které vlci na hospodářských chovech na Šumavě působí. Nejvážnější byla situace v roce 2019, kdy tu žila jedna smečka a několik jedinců a chovatelé na vlky nebyli vůbec připraveni. Tehdy musely krajské úřady řešit jednačtyřicet škodních událostí, při kterých uhynuly stovky hospodářských zvířat.

V té době však začal stát dotovat budování ochranných opatření proti vlkům až stoprocentními dotacemi a zemědělci pochopili, že budování moderních ohradníků se stává nutností. V roce 2021 tak počet škodních událostí klesl na polovinu, i když počet vlků se zněkolikanásobil. A letos za prvních pět měsíců to bylo už jen pět událostí.

„Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ řekl zoolog národního parku Oldřich Vojtěch. Vlky chrání před odstřelem zákon a škody na hospodářských zvířatech chovatelům kompenzuje stát. Zemědělci mají k dispozici i pohotovostní linky pro hlášení škod a prostředky ochrany stád se neustále zlepšují.

Vzhledem k vlčí vynalézavosti se však tyto škody zřejmě nikdy nepodaří omezit na nulu. Naopak v klidu může být podle statistik běžná veřejnost. V Evropě žije podle odhadů ochránců přírody deset až dvacet tisíc vlků a případ, kdy by vlk zabil člověka, tu nebyl zaznamenán už zhruba padesát let.