VWV je stále větším uměleckým fenoménem ZPRÁVA - Výtvarný workshop Volary (VWV) za sebou má osmý ročník. Městu přinesl nejen dvě výtvarně velmi zdařilé výstavy a nová umělecká díla do sbírek radnice.

# Úterý 1/8 2023 - TEXT: Tomáš Přibyl a Ladislav Beran

FOTO: Ladislav Beran a KIC Volary

VWV představuje – pro ty, kdo ho neznají – týden tvoření současných výtvarných umělců v lůně jihočeské části Šumavy. Letos jich přijelo patnáct ze šesti zemí Evropy. K workshopu také patří výstavy, které ho zahajují a uzavírají i setkání umělců s vedením radnice. A město od umělců dostává darem do svých sbírek originály, které mají nemalou cenu.

Především je však workshop tak trochu paradoxem a také velmi dynamickou záležitostí, která dělá městu dřeva jméno po celé Evropě. Zásluhu na tom má především jeho hlavní organizátor - ředitel volarské ZUŠ, předseda Asociace jihočeských výtvarníků a bývalý starosta Vít Vavřinec Pavlík.

Významný český moderní umělec ze svého rodného města neodešel a zakládá a buduje tu neobvykle silnou výtvarnou tradici, jejíž výsledky putují po výstavách v Evropě – nedávno je viděli i v sídle evropského parlamentu v Bruselu. Paradoxem je přitom zejména to, že se Vítu Pavlíkovi něco takového daří ve městě, kterému vládne šumavská lidová drsnost a VWV je více a více synonymem dynamické výtvarné modernosti.

Letošní workshop začal v sobotu 22. července výstavou jedné z nejzkušenějších českých výtvarnic a ilustrátorek Věry Krumphanzlové. Akademická malířka za sebou má na sto padesát samostatných výstav, řady dalších kolektivních se účastnila, ilustrovala na pětatřicet knih a studovala mimo jiné i nauku o písmu a sumii - nauku o japonské tušové malbě - na Japonské ambasádě a v Japonsko-české společnosti v Praze.

Její podmanivou výstavu nazvanou Příběhy hostí městská galerie v hotelu Bobík až do konce srpna. Kromě ní se letos workshopu účastnili také Teodor Buzu, Michal Dubnický, Aneta Doležalová, Šárka Coganová, Cecilia Chiavistelli, Victoria Jarošová, Petra Jovanovská, Pavel Klíma, Lenka Sárová Malíska, otec a syn Vítové Pavlíkové, Tomáš Pergler, Vladimír Šavel a Vasile Sarca.

Závěrečná vernisáž prací vytvořených letos ve Volarech pak připadla na 28. července a konala se tradičně ve volarské základní umělecké škole. Vít Pavlík tu mimo jiné vyzdvihl i atmosféru, která k workshopu tradičně patří, protože se tu neschází jen umělci, ale i přátelé. Význam tvůrčího týdne pak mimo jiné podtrhuje i to, že na závěrečnou výstavu se letos přijel podívat i slovenský teoretik a historik umění, odborný znalec pro výtvarné umění, galerista a vysokoškolský pedagog Luboslav Moza, který za sebou má stovky výstav a také je členem Evropské akademie věd a umění.

A protože tvůrčí atmosféra workshopu bývá i veselá, zformuje se tu obvykle i malé hudební těleso, které hraje na závěrečné vernisáži. Letos tu vzniklo trio LosMeskos, ve kterém na perkusy hrál Michal Dubnický, na kytaru Pavel Klíma a Kateřina Pavlíková na saxofon.