|
# Na svátek
svatého Václava 2023 - TEXT: Tomáš Přibyl
Dva velké
prachatické problémy by mohly mít společné řešení, kdyby
město koupilo Rumpálův dům a objekt za ním a
upravilo bývalé kino s pasáží na novou knihovnu.
Zastavilo by to přípravu stále se prodražující stavby
multifunkčního vzdělávacího centra na místě bývalé
hasičské zbrojnice u gymnázia a zároveň by to pomohlo
oživit polomrtvé centrum města.
A teď
trochu vysvětlení i pro ty, kteří nemají o těchto dvou
záležitostech příliš velké povědomí. – Před více než
dvaceti lety převedl stát prachatickou knihovnu na
město. Ta už dávno potřebuje nový moderní prostor. Na to
ale stát městu nedal ani korunu a hledání míst, kam
knihovnu přestěhovat dvacet let nikam nevedlo.
Před více
než deseti lety se však objevila idea, že stát bude
dotovat multifunkční vzdělávací centra i s knihovnami. A
tak vznikl nápad přestavět na takové centrum bývalou
hasičárnu u gymnázia. Centrum navrhl prachatický
architekt Jakub Nepustil, který se v současném volebním
období stal místostarostou.
Dnes už je
celkem jedno, proč tento nápad nakonec zůstal dlouho
ležet v šuplíku, ale před několika lety se objevila
možnost na něj získat dotaci. Minulé vedení města to
zkusilo, žádost o dotaci uspěla a stavba je v
současnosti připravována. Jenže se z ní stává pro
Prachatice těžce naddimenzovaná a předražená šílenost.
Dobře, to
je možná trochu silné vyjádření, ale jde o to, že
velikostí a náklady na stavbu a provoz by prostě měla
být knihovna úměrná tomu, že Prachatice mají ani ne 10
500 obyvatel a do knihovny z nich chodí (podle počtu
registrovaných čtenářů) asi pětina. Nákladově by tak
měla smysl knihovna zhruba za sto milionů korun?
Tak levné
ale multifunkční vzdělávací centrum nebude ani náhodou.
Tedy mělo být podle žádosti o dotaci, ale pak přišlo
nové vedení města a ve jménu obviňování minulého vedení
města, že projekt špatně připravilo, se začaly dít věci,
které tuto investici zdražují a zdražují, i když stále
ještě ani nebyl vybrán dodavatel stavby.
Nové vedení
města zadalo revizní odhad, který náklady na stavbu
centra zvýšil o padesát procent na zhruba 155 000 000
korun. Bezmála dva a půl milionu korun bude stát jen
administrace projektu a dalších dva a půl milionu korun
spolkne pořízení architektonické studie interiéru nového
centra.
A před pár
dny radnice oznámila, že bude vypsáno výběrové řízení
na správce stavby. V tiskové zprávě z kanceláře starosty
se k tomu píše: „Dle zkušeností odborníků v dané oblasti
činí výše uvedených „doprovodných“ projektových nákladů
mnohdy i více než 10 % z ceny díla.“ To by znamenalo
„doprovodné projektové náklady“ klidně i ve výši
patnácti až dvaceti milionů korun. - Milionové sumy
prostě poletují éterem v divém reji…
Odhadovat,
že se všechny náklady na nové multifunkční vzdělávací
centrum vyšplhají někam mezi 170 000 000 až 200 000 000
korun v tuto chvíli vůbec není nereálné. A to se zdá moc
i když se vezme v úvahu zhruba sedmdesátimilionová
dotace. Využije tak malé město tak nákladnou stavbu,
jejíž údržba bude zatěžovat rozpočet desítky let?
A do toho
se nedávno v nabídce realitní kanceláře objevil Rumpálův
dům na prachatickém náměstí s pasáží a blokem objektů za
ním včetně bývalého kina. Strategická důležitost tohoto
velkého objektu pro oživení centra je neuvěřitelná – jen
ho vidí vizionářsky uvažující hlava, tak se v ní líhnou
nápady.
Problémem
je, že to budou nápady, do kterých se žádný soukromý
podnikatel ve městě s polomrtvým centrem a rychle
ubývajícím počtem obyvatel nepustí. Jde tak zcela
jednoznačně o úkol pro samosprávu, a navíc o úkol, který
svou důležitostí předčí většinu věcí, které město nyní
řeší. Nemluvě o tom, že možnosti radnice shánět na
oživení takového bloku dotace, jsou mnohem větší než u
podnikatelů.
Nemusí
přitom nutně jít o to, aby město v těchto objektech mezi
náměstím a Křišťanovou ulicí začalo podnikat. Najít se
dá i veřejné využití většiny tohoto bloku a zbytek je
možné pronajímat – pro obchody, manufaktury, pro využití
v cestovním ruchu, pro kulturní projekty nebo třeba pro
muzeum soli, které by se k městu s historií Prachatic
také hodilo. Nápadů se nabízí hodně, řada jich může
městu pomoct a klidně je možné udělat i architektonickou
soutěž, která přinese mnoho dalších nápadů.
Velkou část
tohoto bloku – bývalé kino – by ale především mohla
obsadit rozumně velká knihovna. Efektů, které by to pro
ni mělo, je velké množství. Především by zůstala na
skvělém místě v centru a mohla by využít jedinou, a tedy
nejkrásnější městskou pasáž.
Vznikla by
tu tak pasáž, která by byla z nemalé části knižní i s
biblioboxem na vracení knih, s knižní budkou na jejich
výměnu mezi čtenáři. V úvahu připadá i obchůdek s
unikátními knihami. Navíc by knihovna mohla využít pasáž
i jako svou galerii, která by byla přístupná
čtyřiadvacet hodin denně. Výstav, které pravidelně dělá,
je velké množství.
V tak
velkém objektu lze navíc uvažovat i o menším sále pro
besedy a přednášky knihovny, menší představení, která
nezaplní divadlo, a ve kterém by mohlo být i promítací
zařízení. Kino by se tak mohlo díky tomu vrátit z
periférie na sídlišti zpět do centra…
Knihovna je
bez jakékoliv diskuse jedna z nejdůležitějších institucí
na světě. Psaní a čtení rovná se myšlení a jen
přemýšlivý lidé mohou udělat a dělali ze světa lepší
místo pro život. Knihy a písmo zůstanou největším
vynálezem lidstva, který stojí v základu civilizace. Ale
postavit pro město naddimenzovaný a příliš nákladný
projekt a nechat ladem takový objekt v centru prostě
není dobrý nápad.
Trochu
paradoxem přitom jsou zatím vyjádření, která znějí z
koalice. Starosta nevidí potenciál, ale další problém,
což vypovídá víc o jeho přístupu k práci starosty než o
podstatě problému. A Živé Prachatice vyjmenovávají na
svém fb co vše je důležitější a jak je rozpočet města
vyčerpán investicí do letního kina a klidně připravují a
obhajují ještě větší vyčerpání městské kasy projektem,
který bude třikrát dražší než letní kino…
V minulém
volebním období současná koalice doslova hýřila nápady a
vizemi. Navrhovala řešit kde co pracovními skupinami…
Oživení centra, odchody mladých lidí z města, zeleň,
odpady, bydlení… Po nástupu k moci se ale většina z toho
někam vytratila.
Otočit
kormidlo vždy vyžaduje minimálně tři věci – vědět kam
chcete plout, hodně práce až dřiny a především odvahu.
Asi by tento nápad znamenal velkou bitvu s památkáři a
další odklad stěhování knihovny. Ale většina i na první
pohled obtížných nebo snad neřešitelných problémů své
řešení mívá.
Možnost
otočit kormidlem v řešení otázky knihovny a oživení
centra přišla nečekaně, ale je tu a pro koalici tak
platí staré latinské přísloví HIC RHODUS, HIC SALTA…
Tomáš
Přibyl, šéfredaktor a vydavatel prachatickoNEWS.CZ
|
