|
#
Středa 17/1 2024 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Hana Mrázová, ředitelka Městské knihovny Prachatice
V srpnu
roku 2009 otevřela literární kavárna v Domově seniorů
Mistra Křišťana svoji pomyslnou náruč všem příznivcům
kulturně – literárních setkávání. U přestřižení pásky
byli a zároveň se stali kmotry členové Jihočeského
divadla v Českých Budějovicích Josef Bulík a Hana
Bauerová s tehdejšími místostarosty Martinem Malým a
Hanou Rabenhauptovou.
Od té doby
tady Městská knihovna Prachatice každý první nebo druhý
čtvrtek v měsíci otevírá malou knihovnu, která je ovšem
přístupná i široké veřejnosti, naplněnou požadovanými
tituly knih a zve zajímavé hosty.
Fotografie byly pořízeny v první letošní kavárně, kterou
jsme připravily se sólisty Jihočeského divadla.
Během těch
patnácti let jsme v kavárně přivítali významné hosty –
ženy i muže – regionální, jihočeské i národní – s
profesí spisovatel, herec, moderátor, zpěvák, historik,
fotograf, archivář, archeolog, režisér, tanečník,
cestovatel, ochránce přírody, sociolog, přírodovědec,
etnograf, lékař, kastelán…
Nechyběla
ani diskotéka a vystoupení amatérských i profesionálních
hudebních a pěveckých souborů. Největší návštěvnický
rekord 123 lidí zaznamenalo vystoupení zpěvačky Yvetty
Simonové. Každé setkání bylo nezapomenutelné, za mne
nikdy nezapomenu na pokoru a úctu k posluchačům od
Taťány Fischerové, Jana Kačera, Kamily Moučkové,
Vlastimila Harapese…
Příprava
těchto setkání by nebyla možná bez vzájemného pochopení
lidí z obou organizací – městské knihovny a domova
seniorů, kterým jde o kvalitní spolupráci namířenou ke
spokojenosti obyvatel a návštěvníků literární kavárny.
Velké poděkování patří paní ředitelce Domova seniorů
Mistra Křišťana Hance Vojtové a její zástupkyni Ivaně
Bílkové, které od počátku stály u zrodu této kulturní
spolupráce mezi krajskou a městskou organizací. Velice
si toho vážím.
Děkuji
všem, kteří se za těch patnáct let podíleli na této
hojně navštěvované a užívané kulturní nabídce obohacené
cukrářskými výrobky klientů z Centra STROOM Dub.
Příprava těchto kulturních setkávání, která vždy
obohacují a která nikdy nebyla připravována s metou
levných třpytek, ale s nadějí a vírou, že to, co děláme,
má smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne, je pro nás
knihovníky velkým potěšením.
|
 |
|
