
#
Čtvrtek 16/11 2023 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Zdeněk Krejsa, ředitel KreBul
Návštěvníci
uctili také památku žen pohřbených na hřbitově obětí
pochodu smrti ve Volarech. Program konference zahájila
Jitka Šálená z Krajského úřadu v Českých Budějovicích,
která předala pozdrav od vedení kraje a také zdůraznila
význam obdobných aktivit v kontextu dnešní doby. „Jsem
potěšena, že se již 16. let věnujete této záslužné
činnosti, že připomínáte události, na které by se možná
zapomnělo. Přeji vám mnoho zajímavých příspěvků, nových
nápadů i spolupráce,“ uzavřela svou úvodní řeč.
Za město
Prachatice pozdravil přítomné místostarosta Jan Kotrba.
„Těší mě, že se tato konference koná právě u nás v
Prachaticích. Podařilo se vám připravit velmi zajímavý
program, ze kterého si jistě vybere každý. Přeji všem,
aby se konference vydařila,“ uzavřel.
První
příspěvek přednesl novinář a spisovatel Radek Gális,
který představil svou knihu Uvězněné duše. V té
představuje životní příběh dvanácti pamětníků
holokaustu, mezi kterými nechybí například příběh Dagmar
Lieblové, Helgy Hoškové Weissové a dalších.

Michal
Dobiaš ze Slovenska představil příběh bývalého
židovského hřbitova, který se nachází v Prievidzi. Díky
úsilí sdružení Spolu sme Prievidza se podařilo zarostlé
a opuštěné místo revitalizovat, proměnit jej v poklidné
místo, které odkazuje na minulost židovské komunity v
Prievidzi.
Podobný
příběh měl i židovský hřbitov v Bánské Štiavnici, který
byl dokonce pozemkově prodán na soukromou zástavbu. To
se podařilo zvrátit a bývalý hřbitov zachránit. Při této
záchraně pomáhali dobrovolníci, podařilo se odkrýt řadu
hrobů, zaevidovat je, u řady z nich dohledat jména a
příběhy pochovaných.
Za obnovou
a údržbou hřbitova, stejně jako za prohlídkami s
průvodním slovem, stojí Beata Rückschloss Nemcová, která
o židovské Štiavnici napsala též dvě publikace, z nichž
jednu (Židovská Štiavnica) věnovala do multikulturní
knihovničky KreBulu se slovy: „Veci vraj nie sú
čierno-biele, ale mier je biely. Je biely jako sneh,
ktorý nie je poškvrnený krvou obete.“

Hadi
Ebrahimian z Mauthausenu spolu s domácím Jakubem Imberou
pak představili Stezku lidských práv, která byla
realizována v Mauthausenu a také italském městě Empoli.
KreBul se na stezce podílel tvorbou metodik pro
průvodce. Ty zahrnují krátké příběhy k zamyšlení se nad
lidskými právy, propojení s historií, jednoduché hry.
Hadi je pak jedním z průvodců, kteří metodiku odzkoušeli
přímo v terénu se studenty i veřejností.
Studenti
Gymnázia Prachatice Filip Kunc a Ondřej Zdílna
představili práci studentů, pátrání po rodácích z
Prachatic, kteří díky odsunu žili v jiných zemích a
stali se uznávanými osobnostmi. Při pátrání i zpracování
tématu je nejen pedagogicky doprovázel Tomáš Soumar,
který spolu s nimi i vybrané osobnosti představil. Velmi
zajímavé prezentace osobností, zpracované studenty do
formy plakátů s ručně psaným textem v češtině a němčině,
sklidily velký úspěch a ocenění od návštěvníků
konference.
Meziškolní
projekt s názvem „1945 Pochody smrti v Hallertau (Dolní
Bavorsko)“ představily Lucie Lauber a Maria Rauscher.
Spolu se žáky připravily materiál, který mapuje část
jednoho z pochodů smrti. Studenti si při jeho tvorbě
zapojili například pátráním v archivních dokumentech,
hledáním pamětníků, mapováním cesty pochodu na kolech. Z
celého projektu byla vytvořena publikace a výstava,
která byla návštěvníkův v Prachaticích představena.

V rámci
konference byl netradičním způsobem představen nový
materiál o pochodu smrti, který se jmenuje Babičko,
vyprávěj nám o... pochodu smrti ve Volarech. Příběh je
vyprávěním babičky svým vnoučatům o tom, proč mají ve
Volarech dva hřbitovy a co to vlastně byl pochod smrti.
O jeho autentické a dojemné ztvárnění a odehrání příběhu
divadelní formou se postarali Emilie Popielová coby
babička, Jakub Kadlec a Andrejka Houšková jako vnoučata
a Hanka Rabenhauptová jako vypravěčka příběhu. Příběh
byl zakončen symbolickým předáním kamínků návštěvníkům
konference, kteří je následně položili na náhrobky přímo
ve Volarech na hřbitově obětí pochodu smrti.
Konference
byla tradičně zakončena pietní vzpomínkou přímo ve
Volarech na hřbitově, kde se účastníci setkali také s
Jaroslavou Krejsovou, která přítomným řekla k pochodu i
nelehké badatelské práci několik vět. Společně pak
položili květiny, kamínky na jednotlivé náhrobky a v
tichu uctili památku zde pochovaných žen z pochodu
smrti.
Letošní
ročník konference ukázal, že je stále důležité se
multikulturními aktivitami zabývat (dnes možná ještě
více v kontextu událostí kolem nás), realizovat
projekty, připomínat příběhy, na které by se jinak
zapomnělo. Konference přinesla také navázání nových
kontaktů, vznik dalších nápadů spolupráce a to jak na
české straně, tak v rámci zahraniční spolupráce.
Příspěvky ukázaly i to, že mladí mají zájem učit se
novým věcem, získávat nové kompetence, které mohou
následně využít v každodenním životě (např. jak získávat
a ověřovat informace, jak pracovat s historickými
dokumenty…).

Šestnáctý
ročník konference, který byl finančně podpořen
Jihočeským krajem, Nadačním fondem obětí holocaustu a
realizován pod záštitou senátora Tomáše Jirsy, hejtmana
Jihočeského kraje Martina Kuby a poslance a starosty
města Prachatice Jana Bauera je sice minulostí, ale již
nyní začínají přípravy ročníku dalšího, který se
uskuteční v říjnu 2024 a věříme, že včetně řady novinek.
Konference
a další aktivity byly realizovány v rámci projektu
Vzpomínka pro lidskost. Rád bych poděkoval všem svým
kolegům a spolupracovníkům, kteří se podíleli na jeho
hladkém průběhu, všem hostům, přednášejícím a
účinkujícím za jejich čas, který věnovali prezentacím
svých příspěvků a také všem, kdo se aktivit zúčastnili.
Věřím, že si každý odnesl to, pro co si přišel a že
společně máme mnoho podnětů k zamyšlení, nápadů k
realizaci.



















|
 |
|