|
Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL
Do loviště ve čtyřmetrové hloubce šestnáctihektarového
nejvýše položeného českého rybníku v nadmořské výšce 785
metrů se mohli dívat jen z vysoké hráze, ale zase odtud měli
rybáře při práci jako na dlani. A obrovské tolstolobiky,
kapry a štiky kolem nich nosili v lodnách do kádí na
přistavených autech nebo ke stánkům. A také je plavili po
zbytku vodní hladiny na místo určení na korbě nezničitelné
zelené "vejtřasky".
Na záblatském konci hráze se ryby prodávaly. Zájem o
šupináče byl tak velký, že se na ně u dvou stánků stály
fronty. Občerstvení po té štrapáci v podobě grilovaných
klobás, horké kávy a studeného piva přišlo k chuti. Zase
jednou výlov se vším všudy, jak to má být, pochvalovali si
lidé...
|
