|
# Bílá
sobota 2026 - TEXT: Tomáš Přibyl
FOTO Zdeněk
a Tomáš Přibylovi
V principu
je to velmi jednoduchý zvyk. Vezmete dvě natvrdo vařená
a ozdobená slepičí vajíčka a pak s nimi ťukáte o sebe. A
to špičkami tak, že jeden vajíčko drží v klidu a druhý
do něj ťuká. Kdo má vajíčko prasklé více, odevzdává ho
vítězi.
Více než o
hru a výhru jde však podle etnografů o symbolické
vyjádření soupeření mezi zimou a jarem, ke kterému kolem
Velikonoc tradičně dochází. V evropských poměrech jde
přitom o jeden z nejstarších velikonočních zvyků, který
se objevil s Kelty a je zhruba dva tisíce let starý.
Slovo
pekání je přitom zřejmě germanismus. Před druhou
světovou válkou byly Prachatice přeci jen městem, kde
byl hojně používán poměrně specifický jihobavorský
dialekt. Slovo pekání pak zřejmě souvisí z německým
slovem peck - klování.
Jak to, že
se u nás pekání stále udržuje jako živý velikonoční
zvyk, není přitom vůbec jasné. A neví se přesně ani to,
jak daleko do minulosti Prachatic tradice pekání sahá.
Neexistují o tom totiž žádné záznamy, jen svědectví
pamětníků. Ta však nesahají dále, než do období první
republiky.
Stopy po
osídlení Kelty se na Prachaticku sice našly, ale že by
se tady pekalo vajíčky nepřetržitě dva tisíce let, nelze
potvrdit. Prachatice jako město jsou přeci jen výrazně
mladší než tento zvyk, takže do nich od někud musel
přijít. Na výběr je přitom hodně míst, protože Kelti
ťukání vajíčky rozšířili po velké části střední Evropy a
to pak přežilo mezi slovanskými i germánskými kmeny.
Velká část
obyvatel našeho města je přitom přesvědčena, že jde o
místní unikátní zvyk, který už přežil jen tady. To však
také není pravda. Internetové vyhledávače nacházejí
stopy po ťukání vajíčky stále třeba ve Švýcarsku, Řecku
nebo Bulharsku a Bavorsku.
V Čechách
pak lze například dohledat, že v Otěvěku na
Trhosvinensku pravidelně na Velikonoce pořádají
velikonoční turnaj v pekání. A používají pro tento zvyk
i stejné slovo. Soutěží tu vždy několik desítek hráčů,
každý se třemi vajíčky. Pekání přežilo i v některých
rodinách v Čechách nebo třeba v Soběnově či
Horažďovicích. Popisuje ho i Chodská trilogie.
Míst, kde
se stále o Velikonocích ťuká vajíčky prostě bude více, i
když nejsou tak známá, nebo je tam pekání jen součástí
ostatních zvyků. Spíše tak bude platit, že pekání, které
přežilo v Prachaticích, bude mít svůj původ ve větší
pošumavské tradici, která byla ovlivněna vlivy z
Bavorska.
https://de.wikipedia.org/wiki/Ostereiertitschen
Přesto je
na prachatickém pekání něco unikátního. A to jeho obliba
i to, jak jsme na něj pyšní. Nikde jinde v Česku se
Velikonoce kolem pekání netočí tak živým a oblíbeným
způsobem, jako u nás. Pro nás to prostě není jen jeden
ze zvyků, ale hlavní součást oslavy příchodu jara.
|
