Prachatice to zkouší s regulačním holubníkem ZPRÁVA - Na půdě jedné z nejkrásnějších prachatických památek vznikl holubník, který má šanci snížit v okolí nemalé množství trusu, který holubi produkují.

# Úterý 22/7 2025 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl

Po poměrně dlouhém hledání našly Prachatice místo pro první městský holubník. Vybudován byl v lokalitě, kde se holubi pohybují a škodí asi nejvíce. A to na půdě domu číslo 30 v Děkanské ulici, který ve středověku sloužil jako Literárská škola. Vybudování takzvaného regulačního holubníku stálo město zhruba sto tisíc korun.

K oblastem, ve kterých se holubi v Prachaticích pohybují nejčastěji, a ve kterých se lidé potýkají s největším množstvím jejich trusu, patří nedaleká Dolní Brána nebo objekt Prachatického muzea. Hojný je jejich výskyt také ve dvorech domů v centru. Holubník se tak nachází v jádru oblasti, kterou holubi využívají nejvíce.

Zatím je ve zkušebním provozu a na plné vytížení bude asi ještě nějakou dobu čekat. Město ho totiž dokončilo po období hledání hnízd a většina holubů ve městě tak zahnízdila jinde. Provoz holubníku budou mít na starosti městské Technické služby. Jejich pracovníci se tu budou starat o úklid trusu, krmení a především je čeká vyměňování vajíček v hnízdech za podkladky. Podle zkušeností z regulačního holubníku v Českých Budějovicích vyprodukuje zhruba sto sedmdesát holubů za měsíc i kolem sto osmdesáti vajíček.

Nejbohatší zkušenosti s provozem regulačních holubníků jsou přitom na webu dohledatelné právě v případě holubníků v Českých Budějovicích, kde se Prachatice inspirovaly. V naší krajské metropoli vznikl první holubník na půdě jednoho z objektů v Žižkových kasárnách nedaleko Mercury v roce 2023. Šlo o nápad podpořený veřejností v rámci participativního rozpočtu. Provozuje ho spolek Holubi ve městě, který letos otevřel i druhý holubník na Mariánském náměstí.

V obou holubnících se objevuje měsíčně kolem dvou set padesáti holubů. Za prvních šest měsíců letošního roku v nich snesli 827 vajíček z nichž 814 pracovníci spolku vyměnili za podkladky. Vedlejších živočišných produktů druhé kategorie – tedy trusu – tu za první polovinu roku nasbírali zhruba čtyři sta kilogramů. Tento dopad se tak díky holubníkům nedostal na střechy, okapy, okna, fasády, dvory i sochy ve městě.

Idea regulačních holubníků se Evropou šíří hlavně z Německa, kde začaly vznikat už v devadesátých letech. Když si ho holubi oblíbí, tráví v holubníku až osmdesát procent času. Na svém webu to uvádí spolek, který si říká Obecní holubník. Zejména záchyt trusu je v nich pak poměrně velký.

V otázce regulace počtu holubů pak záleží hlavně na tom, kolik jich v které lokalitě vznikne a kolik holubů se v nich usídlí. Například v Brně, kde žije podle posledních odhadů kolem dvaceti tisíc holubů, nižší jednotky holubníků na jejich celkový počet mít vliv příliš nemohou.

V Prachaticích však městský odbor životního prostředí jejich počet odhaduje na dvě stě až tři sta. Navíc je obecně tento způsob regulace holubí populace považován za nejetičtější ze všech možných, i když náklady na údržbu a krmení nemusí být úplně zanedbatelné.

První, kdo v Prachaticích otevřel veřejně debatu o městském holubníku, byla Šárka Hettnerová z Galerie Dolní brána, na které se holubi hodně srocují a silně tuto budovu znečišťují. Galeristka navrhla vybudovat ve městě regulační holubník už v roce 2022 v rámci participačního rozpočtu. Její návrh se však do hlasování nedostal. Odbor životního prostředí pak ale začal sám hledat místo pro holubník a nakonec ho vybral letos na jaře.

V popředí prachatická Literátská škola.