Perla prachatického kulturního života slaví ZPRÁVA - Jak tento menší avšak významem a kvalitou velký festival začínal a jaké hvězdy svého oboru na něj zavítaly? Jeho historii rekapituluje Jiřina Dolejšková.

# Pondělí 14/7 2025

TEXT: Jiřina Dolejšková a Tomáš Přibyl

FOTO: Archiv prachatickoNEWS.CZ

V prachatickém kostele svatého Jakuba Většího se v červnu letošního roku konal už třicátý ročník Dnů duchovní hudby. Organizuje je Město Prachatice ve spolupráci s místní římskokatolickou farností k poctě zdejšího rodáka Jana Nepomuka Neumanna. Ten se stal prvním svatým Spojených států amerických.

Festival každoročně nabízí vystoupení hudebníků, kteří se dotýkají duše lidí i světa. „Poprvé se konal za podpory okresního úřadu a to díky velkému zájmu jeho tehdejšího přednosty Karla Škáchy o vážnou hudbu. A také díky spolupráci s Festivalovou kanceláří Emy Destinové a českobudějovickým studiem Českého rozhlasu,“ vysvětlila pro prachatickoNEWS.CZ Jiřina Dolejšková, která se kolem organizování kulturních akcí v Prachaticích pohybovala na různých pozicích několik desetiletí a nakonec vedla městský odbor kultury, školství a cestovního ruchu a festival Dnů duchovní hudby také připravovala.

Festival se po celou dobu koná v červnu v kostele svatého Jakuba Většího. Jen v době jeho rekonstrukce ho hostil hřbitovní kostel zasvěcený apoštolům Petrovi a Pavlovi. Nepřerušila ho přitom ani doba covidových restrikcí. Vždy nabízel tři vystoupení a celkem jich tak přinesl už na devět desítek.

Ukázka z letošního druhého koncertu na Dnech duchovní hudby, o který se postaralo trio Audi Domine ve složení Veronika Zechelová, Sandor Szasvárosi a Michal Hottmar.

„Program bývá velmi bohatý a pestrý. Obsahuje díla od renesančních mistrů až po současné skladatele. Cílem festivalu vždy bylo představit krásu a hloubku duchovní hudby. Festival proto vždy nabízí nevšední duchovní zážitek, který je podpořen i krásou místa, kde se koná,“ napsala Jiřina Dolejšková a pokračovala:

Tak jako jiné akce, i festival měl svůj vývoj. V rámci jeho koncertních večerů bylo snahou organizátorů představovat orchestry, velké smíšené pěvecké sbory, sólisty, varhaníky a další hudebníky široké veřejnosti. A postupně se pak Dny duchovní hudby dočkaly i řady doprovodných akcí.

Na jejich počátku bylo například otevření Prachatického muzea, ve kterém si bylo možné prohlédnout sakrální památky. O rok později to byla výstava o známém prachatickém literátském bratrstvu, jehož obraz se dochoval do dnešních časů i s řadou dokladů o jeho činnosti. Tuto výstavu hostila zimní zahrada Nové radnice a připravil ji Státní okresní archiv v Prachaticích.

Na festival zavítal i někdější kadrinál a český primas Miloslav Vlk (vpravo).

Duchovním otcem festivalu byl sice přednosta okresního úřadu Karel Škácha, ale nesmím zapomenout ani na tehdejšího starostu Prachatic Miroslava Bojanovského a technický a organizační personál. Za městké kulturní středisko festival podporovala jeho dlouholetá ředitelka Alena Vandlíčková a za město Ludvík Zíma a já.

Festival se díky všem stával postupně více a více ojedinělým projektem, který se věnoval výhradně duchovní hudbě a spojen byl i s nejvýznamnější duchovní osobností prachatických dějin. S naším rodákem Janem Nepomukem Neumannem, jehož otec v Prachaticích založil punčochářskou dílnu a on se stal knězem a později biskupem ve Filadelfii v USA.

S příchodem další výraznější postavy prachatického politického i kulturního života, Růženy Štemberkové, přibyla Dnům duchovní hudby další část. A to mše svatá k poctě svatého Jana Nepomuka Neumann. Tím byla navázána spolupráce s místní římskokatolickou farností, která pak pokračovala i pořádáním oslav svatého Jana Nepomuka Neumanna.

Někdejší přednosta prachatického okresního úřadu a duchovní otec festivalu Karel Škácha (vlevo).

Festival tak začal přispívat i k zachování a propagaci duchovního dědictví a nadčasového odkazu životní pouti velmi pracovitého a obětavého prachatického rodáka a také našeho města a regionu. Spolupráce s farou a otcem Josefem Sláčikem tomuto projektu hodně pomohla.

Zapomenout však nesmím ani na spolupráci s řádovými sestrami svatého Karla Boromejského, které se usídlily v rodném domě Jana Nepomuka Neumanna a vybudovaly v něm klášter. Díky této spolupráci se Dny duchovní hudby rozrostly o výstavu obrazů, které vznikaly na výtvarném workshopu SALVE pořádaným městem. Výstavu hostil klášter a nesla název Svatý Jan Nepomuk Neumann očima evropských malířů.

Obrazy má klášter zapůjčeny dodnes a osobně si v tomto směru velmi vážím spolupráce s řádovými sestrami Alenou a Vincentou. A stejně tak musím pochválit spolupráci s otcem Petrem Plášilem, který po nástupu nového biskupa vystřídal na pozici prachatického vikáře otce Josefa Sláčika.

A zcela vlevo starosta Prachatic Miroslav Bojanovský.

A snad mi všichni organizátoři festivalu dovolí, při tak významném výročí Dnů duchovní hudby, poděkovat i dalším lidem, kteří s nimi byli spojeni. Všichni se po celá ta tři desetiletí snažili o co nejkvalitnější výběr účinkujících. Mezi nimi byla v prvních ročnících třeba i Česká filharmonie pod vedením samotného Petra Fialy.

Ze sólistů musím zmínit třeba houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, který svou brilantností uchvátil prachatické publikum. A z dalších, pro mne zajímavých hostů, kteří mi uvízli v paměti, připomenu i Milana Bürgera ze Státní opery Praha. S Biblickými písněmi festival navštívil i Ivan Kusnjer z Národního divadla Praha a ke svatému Jakubovi do Prachatic přijelo rovněž Panochovo kvarteto. A tak bych mohla pokračovat ještě velmi dlouho. Všichni interpreti Dnů duchovní hudby si vydobyli ve svém oboru mimořádné uznání.

Také přitom musím dodat, že jako organizátoři jsme si vždy vážili, že nad festivalem od samého počátku drželo patronát českobudějovické biskupství s biskupem Antonínem Liškou. Zavítal k nám i tehdejší předseda české biskupské konference Karel Simandl. Přijel v době, kdy začínal kanonizační proces Matky Vojtěchy, jejíž jméno nese prachatické alzheimercentrum.

Jeden z koncertů festivalu v kostele na hřbitově, o který se postarali Gentlemen Singers.

Festival je úchvatný zejména hudbou, kterou nabízí a skvělými výkony vystupujících. I doprovodné akce mu dávají punc radostné události a to včetně akcí pro děti, které za farnost organizuje tradičně katechetka Lenka Hanžlová. Její nadšení a lásku je potřeba také zmínit.

A ráda ještě připomenu prachatickou městskou knihovnu, pod vedením ředitelky Hany Mrázové, která připravila výstavu nazvanou Životní pouť svatého Jana Nepomuka Neumanna. A dětské oddělení knihovny navíc zapůjčilo výstavu o asi nejčtenější knize světa, Bibli. Tu doprovázely interaktivní tvůrčí dílny a četba z písma představiteli města.

Dny duchovní hudby jsou jednoznačně perlou kulturního i duchovního života Prachatic. Překonaly i covidovou dobu a perlou jistě zůstanou i nadále. A já jsem ráda a je mi velikou ctí, že jsem dostala možnost se za tímto mimořádným počinem ohlédnout.

Jiřina Dolejšková, dlouholetá prachatická kulturní pracovnice  

Další ze zajímavých hostů festivalu. Nahoře Janáčkovo kvarteto a dole virtuos Pavel Eret.