|
# Středa
18/6 2025 - TEXT: Tomáš Přibyl, FOTO: Ivan Janota
Na
Kratochvíli začala nová výstava, která představuje
podrobně historii a současnost Netolické obory. Ta se
rozprostírala kolem tohoto krásného renesančního sídla
postaveného Rožmberky. A proto se jí přezdívá Rožmberská
spící princezna. Spící proto, že její bývalá krása čeká
na objevení a postupně se opět probouzí.
Výstava o
oboře proto dostala podtitul podle tohoto romanticky
znějícího pojmenování a hostí ji vstupní věž
Kratochvíle. Páteční otevření této malé expozice pojala
správa zámku jako slavnost, která se těšila nemalému
zájmu veřejnosti. Součástí vernisáže pak bylo i
představení dvou laviček.
„Lavičky
budou jako vyhlídky umístěny v oboře. Jde o poděkování
za snahu Rožmberskou spící princeznu probudit. A to in
memoriam bývalému netolickému starostovi Oldřichu
Petráškovi. Ten byl velkým milovníkem obory a usiloval o
její ustanovení chráněnou krajinnou oblastí. A druhá
lavička děkuje Ladislavu Brašničkovi, který oboru také
pomáhá probudit a má lví podíl na této výstavě,“ uvedl
pro prachatickoNEWS.CZ kastelán Kratochvíle Petr Šmíd.
Výstava
přitom vznikala zajímavým způsobem. Reflektuje totiž jak
výsledky tři roky starého výzkumu obory, tak také
znalosti řady jejích místních milovníků. Ti na výstavě
pracovali jako dobrovolníci a správa zámku se postarala
o jejich koordinaci a památkový dohled.
Hlavním
spojovacím článkem dobrovolníků, který výstavě vtiskl i
její podobu, byla netolická výtvarnice Václava Janota. A
hlavní informační obsah dodali znalci obory Ladislav
Brašnička a Zdeněk Žemlička. O fotografie se pak
postaral známý netolický fotograf Ivan Janota, který pro
prachatickoNEWS.CZ nafotil i otevření výstavy.
Kromě nich
se na vzniku expozice podíleli mimo jiné i Jiří Koranda,
Lenka Franzová, Vendula Říhová a Michal Trobl. „Výstava
představuje dvě unikátní mapy obory. A to perokresbu od
Filipa Šeříka, který na ní pracoval sto dvacet hodin, a
také videomaping od Františka Pence na 3D modelu, který
vytiskl František Bukač. Pracovaly kvůli tomu v kuse dva
týdny čtyři 3D tiskárny,“ dodal další podrobnosti
kastelán Petr Šmíd.
Výstava
jako celek odpovídá na to, co obora vlastně byla, jak
byla velká, nebo jaká zvířata v ní žila a co to byla
Krčínka i kudy tekla. Nechybí tu informace ani o tom,
jak obora vypadá dnes a podhlédnout je možné v expozici
také do tváře Viléma z Rožmberka a Jakuba Krčína, kteří
oboru zakládali.
Výstavu přitom bude možné na Kratochvíli shlédnout po
celou letošní sezónu a průběžně má být doplňována.
Kastelán zámku navíc zvažuje i to, že by se stala
součástí stálých expozic Kratochvíle. Záležet bude na
zájmu veřejnosti a stanovisku Národního památkového
ústavu.
Obora
je svého druhu ojedinělý fenomén. Historicky,
krajinářsky i památkově. Oplocenou oblast pro zvěř a
lovecký zámeček Nový Leptáč tady začal budovat na konci
šestnáctého století už Jakub Krčín z Jelčan. Dílo
rožmberského regenta se však zalíbilo Vilémovi z
Rožmberka a ten zámeček a oboru s Krčínem vyměnil za
Sedlčany a začal tu budovat Kratochvíli s velkou oborou.
Obvod
obory přesahoval dvaadvacet kilometrů a měla plochu
zhruba tří tisíc hektarů. Chováni zde byli kromě běžných
druhů lovné zvěře například i daňci, velbloudi a buvoli.
Na návštěvu sem zavítal i císař Rudolf II. V oboře se
nacházelo na třicet rybníků a stoka, která přiváděla do
zahrady u Kratochvíle vodu pohánějící atrakce.
Svou
funkci uzavřeného prostoru přestala obora pravděpodobně
plnit hned po třicetileté válce, kdy měla poškozené
oplocení a zvěř byla vyhubena vojáky, a také kvůli
poválečným změnám majitelů, kterými se stali
Eggenberkové a posléze Schwarzenberkové.
|
