ZPRÁVY - FOTO - OD ČTENÁŘŮ - INZERCE - REDAKCE - CENÍK

 
  Start vily byl světelný, hluboký, večerní i přírodní

PRACHATICE/OBRAZEM – Živá vila zahájila sezónu večerem, který přinesl hned tři výsostné dotyky tajemna a krásy našeho kraje prostřednictvím tří dobrých rodáků.

      

  

 

 # Úterý 21/3 2023 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl 

Spolek Živá vila spojil letošní zahájení kulturní sezóny v prachatické Kralově vile v Nádražní ulici s podporou českobudějovické kandidatury na Evropské hlavní město kultury a zapojil se tak do krajského projektu KUL.TURISTA, který tuto kandidaturu podporuje. A to tak, že připravil v pátek 17. března ve vile večer s podtitulem Všichni dobří rodáci.

Cílem programu plného světla, kreseb, ilustrací a hudby bylo představit tři z umělců pocházejících ze šumavských luhů a hájů. Prostor tu dostal nejprve student ateliéru grafiky a ilustrace na UMPRUM Štěpán Blaschko, pak nejtalentovanější a nejoriginálnější kytarista našeho regionu Ivan Boreš a nakonec mladý prachatický básník Libor Staněk s básněmi plnými světla.

Než ale umělci začali, bylo možné si projít vilu postavenou ve funkcionalistickém stylu ve 30. letech při večerním osvětlení. To ještě zdůraznilo, že žádný podobný objekt Prachatice nemají a proto stojí za to uvažovat o jeho záchraně. Nejen kvůli tomu, že se vila stala centrem umění, ale i kvůli jejímu osudu, ve kterém se odráží komplikované dějiny 20. století v Prachaticích.

Štěpán Blaschko připravil svou výstavu v malém pokojíčku v prvním patře vily, který je tak trochu štafetový. Umělci, kteří tu vystavují, pak vybírají ty, kteří přijdou po nich. „Ta výstava se jmenuje Zbytky kořenů, což odkazuje jednak k přírodě, kořenům a všemu, co mě na šumavské přírodě fascinuje a také k mým česko-německým kořenům. I v ilustracích se snažím odkazovat ke kultuře, která na Šumavě byla a jejím zbytkům,“ řekl Štěpán Blaschko na vernisáži.

Do expozice vyvolávající dojem potkávání se s démony světla a tmy Šumavy zahrnul mladý výtvarník třeba i svou autorskou knihu vzniklou jako školní projekt pod Bobíkem, včetně hudby, kterou si při její tvorbě v izolaci od lidí pouštěl. Nebo ukázky komixu o Johanu Steinbrenerovi – významném vimperském podnikateli.

Ivan Boreš pak nabídl hostům večera mimořádný hudební zážitek. Vzal je do světa svých procházek, na kterých nahrává zvuky přírody, ke kterým přidal kytarové skladby. Stvořil tak jemný a přitom bohatý hudební vjem srovnatelný se Smetanovou Vltavou. Samozřejmě v moderním hávu, ale Ivan Boreš je evidentně zajímavý a zručný hudební básník, který dokáže s kytarou v ruce vyčarovat v člověku dojem třeba kapky rosy na trávě či borůvčí.

A nakonec Libor Staněk četl ze své sbírky Světelných básní, která vyjde letos. A to za doprovodu jemných kytarových tónů Ivana Boreše a v kánonu s účastníky večera, kterým své básně rozdával k recitaci. Vtáhl tak každého do jednoho dne předloňského léta, kdy své básně o světle zapisoval od východu do západu slunce.

 

 

 

 

 
 

Od 12. září 2005 - Všeobecné smluvní podmínky