|
#
Čtvrtek 2/3 2023 - TEXT A FOTO: Tomáš František Přibyl
Povedla se rekonstrukce
Štěpánčina parku? Nestála moc? Proč tudy nemohou projet
kočárky nebo vozíčkáři, nechybí tu nějaké lákadlo pro
maminky s dětmi? A neměl mít park nějaký vodní prvek –
jezírko? Takové a spousta dalších otázek, se rojí kolem nové
podoby hlavního městského parku. A předmětem velké kritiky
je poměrně lacině vypadající plot.
Na první pohled
rekonstrukce parku výrazně prospěla. Před ní šlo o místo,
kterému se člověk večer a v noci raději vyhnul. Investičně
byl park zanedbáván dobře třicet let. Nyní je toto místo
upravené, i když trávníky a podezdívky plotu se tu budou
ještě dodělávat v dubnu. Také je tu více místa, prostor je
vzdušnější a čistější. V celé kráse se park ukáže asi až na
jaře a v létě.
Je tu však také mnoho
ale… Nově je sice park průchozí směrem na Sady po dvou
nových schodištích. Ta jsou však bariérou pro maminky s
kočárky a vozíčkáře a handicapované. Ti musí hlavní část
parku objíždět - mohou projet od spodní části letního kina
ke KreBulu - ale průchod parkem k prodejně potravin nad ním,
jim nevzhledné betonové schody nedovolí. K tomu velkou debatu
bude asi dlouho vyvolávat plot. Zajímavým prvkem je tu
vyhlídka nad parkem, ale její potřebnost je otázkou.
Současná architektura,
které úpravy parku odpovídají, sklouzla v době snažící se
jen o technickou a ekonomickou dokonalost k podobě, která je
technicistně neosobní. Vidět je to i na sousedním letním
kině – oběma prostorům vládne žula, beton, černý kov a linie
podle pravítka…
Chybí něco, co měl třeba
ještě funkcionalismus – nějaký nápad, kus krásy, povýšení
prostoru…. Navíc tu schází i něco, co by sem lákalo. Třeba
sdětské herní prvky nebo jezírko odkazující k tomu, že ve
středověku a novověku se tu nacházel rybník napájející
příkop městského opevnění.
I když tak jde o velký
pokrok, aby si park získal své místo v životě města, bude to
asi vyžadovat ještě nějaké investice, nápady a hodně úsilí.
Zatím jde o relativně pěkný průchod na Sady a místo k
posezení na lavičkách…
-
Rekonstrukce parku,
který vznikl v závěru 19. století, se připravovala přes
deset let a podepsalo se na ní více koalic. Především ale ta
minulá vedená Martinem Malým. Podle něj šlo o velký
kompromis mezi projektanty a památkáři, který nakonec
podpořila i část Živých Prachatic, které tehdy byly v
opozici.
Výběrové řízení vyhrála
firma Silnice a mosty z České Lípy s cenou 27,2 milionů i s
DPH, ale nakonec se cena vyšplhala na 31 milionů korun.
Nešlo přitom jen o viditelné změny v parku. Velká část této
sumy mířila také do rekonstrukcí sítí a úprav parkoviště za
prodejnou nad parkem.
 |
