Setkání hasičských důchodců v novém formátu ČTENÁŘI ČTENÁŘŮM - Bývalí profesionální hasiči, kteří působili na Prachaticku, uspořádali své setkání letos v nové podobě a díky Bohu jejich řady za poslední rok neprořídly.

# Úterý 1/10 2024 – Z REDAKČNÍ POŠTY: Karel Pešek

Téměř po roce se tentokráte o václavské sobotě 28. září opět sešlo mnoho bývalých členů profesionálního sboru HZS Prachatice z různých koutů prachatického okresu. Několik jich dorazilo i z Vodňanska a jejich azylem se stal i tentokrát vzorně připravený kulturní dům ve Svojnicích.

Setkání bylo letos pojato trošku jinak oproti předchozím letům. Po úvodní členské schůzi klubu bylo totiž od devatenácti hodin zpřístupněno coby Václavská merenda i pro širokou veřejnost. Osvědčený hudební doprovod v podání dua Jiří Študlar /harmonika/ a Vlastimil Novák /klávesy/ byl opět skvěle připraven a dobře naladěn.

Krátce po osmnácté hodině začal setkání úvodním slovem jeden ze dvou hlavních organizátorů Stanislav Hazuka starší. Druhým je Vladislav Ženíšek. Po vřelém přivítání všech bývalých spolubojovníků, když některé doprovázely i jejich „drahé polovičky, hned jako správný pokladník klubu seznámil všechny zúčastněné s jeho finanční stránkou a také připomněl několik významných kulatých výročí, které několik členů klubu hasičského letos oslavilo.

Všichni přítomní také velice rádi kvitovali, že oproti loňskému roku letos jejich řady nikdo navždy neopustil. Druhým vystoupivším na schůzi pak byl emeritní ředitel HZS Prachatice Ladislav Ženíšek. Ten v tradičně plamenném a nepříliš dlouhém projevu v souvislosti s nedávno proběhnuvšími povodněmi připomněl předchozí velmi významné a úspěšné výpomoci při předchozích pohromách stejného druhu příslušníky prachatického profesionálního hasičstva, jak ve svém domovském okrese, tak i v různých částech Moravy /zejména pak v letech 1997 a v 2002/.

Všechny zmíněné záchranné akce v boji s vodním živlem byly dle jeho slov úspěšné zejména proto, že byly konány velmi rychle, nezištně, s maximálním nasazením a řízeny takzvaným selským rozumem. Závěrem všem svým bývalým ovečkám i jejich rodinným příslušníkům tradičně poděkoval za veškerou obětavou práci při náročné službě vlasti a popřál jim zejména pevného zdraví a spokojenosti.

Ve druhé, společenské části večera se pak již naplno rozjela volná zábava se skvělým hudebním doprovodem obou muzikantů, kteří hráli doslova, jako o život - s minimálními pauzami na oddech. A tak se taneční parket sálu brzy zaplnil. K tanci a poslechu zaznělo během večera v sále mnoho šlágrů, jak dechové hudby, tak i velká řada modernějších populárních hitů.

Při bujaré zábavě rozhodně netrpěly ani žaludky účastníků, o což se postarala většina z nich samotných, když na akci přivezli mnoho různých lahodných chuťovek, ať již ve formě chlebíčků, jednohubek, koláčů, atd. V neposlední řadě byla dalším zajímavým bodem merendy i štědrá tombola. Celý večer se tak nesl ve velmi příjemné atmosféře, když se zejména vzpomínalo na různé příběhy při záchranně lidských životů či různého druhu majetku, ale i na občasné úsměvné historky a samozřejmě se probral i současný život, se všemi jeho klady i zápory.

Když pak po půlnoci velmi zdařilá akce končila, vyprovázelo ještě ze sálu neúnavné duo hudebníků svou sérií rozlučkových hitů cca posledních dvacet věrných /celkem bylo účastníků velmi zdařilé akce kolem 40/. Všichni z nich, a zejména pak bývalí příslušníci cechu svatého Floriana, věděli, že pokud zejména zdraví dovolí, budou se chtít rádi příští rok opět zúčastnit. Přejme jim tak, stejně jakož i ostatnímu obyvatelstvu našeho šumavského okresu zasloužený, klidný život a jen vše dobré.