|
Z
REDAKČNÍ POŠTY: Jan Dvořák - NP Šumava
Stejně jako v roce 2020 byla v centru
pozornosti hlavně obnova pramenišť a drobných potoků. Letos
jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z
drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch. V
posledních dvou letech LIFE projektu se již podařilo obnovit
mokřady na ploše 700 hektarů, což představuje plochu
srovnatelnou s mokřady, jež byly na Šumavě v období před
projektem obnoveny za 20 let. Do svých původních zvlněných
tras se loni a letos vrátilo také 17 km napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně
největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky
Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až 3
metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou
a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Při obnově
se překvapivě odkryly i další části původního prameniště,
které byly zcela skryty pod zeminou z výkopků. Z prameniště
dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“
informuje odborná garantka projektu Iva Bufková ze Správy
Národního parku Šumava.
„Obnova pramenišť se pomalu stává ikonou
šumavských revitalizací. Každý rok jich obnovíme kolem
šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou
strukturou na cestě vody krajinou, a přesto patří mezi
mokřady nejvíce poškozené odvodněním. V rámci LIFE projektu
se proto snažíme, aby tyto klíčové biotopy nebyly nadále
přehlíženy a jejich obnova se dostala do povědomí
veřejnosti,“ doplňuje Iva Bufková.
Před revitalizací jsou některé lokality
vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až
metr nebo i níže pod povrchem půdy. Zrušením drenážní sítě
se podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí vodou
podobně jako před odvodněním. Voda držená v půdě mokřadů
často nebývá na první pohled vidět, je však pro život a pro
krajinu stejně důležitá jako viditelná voda v různých
nádržích.
„Konkrétní objemy nově akumulované vody v
současné době počítáme na základě dat měřených přímo v
terénu. Na první pohled je však objem takto zadržené vody v
obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke
konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů
vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš
Linhart z oddělení vod a mokřadů Správy Národního parku
Šumava.
Také další příznivé dopady revitalizací je
možné sledovat poměrně záhy po jejich provedení. Voda z
obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji,
cestou se může zasakovat. Obnovené potoky rovněž působí
esteticky velmi příjemně a jejich okolí ihned objevují
ptáci, obojživelníci a další živočichové.
„V meandru revitalizovaného potoka pod obcí
Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě
velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady
rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní.
Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou
obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období
sucha, což může být do budoucna přínosem především pro
zemědělce i další hospodáře v krajině,“ zmiňuje Lukáš
Linhart.
V roce 2022 se v rámci projektu LIFE for
MIRES, tedy Život pro mokřady, plánuje obnovit dalších 15
lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, např.
Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových
Lad.
|
