|
#
Čtvrtek 14/5 2026 - Z REDAKČNÍ POŠTY
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Rys Bardi
se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Suryi
jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci
zde žil skoro rok do doby, než se všichni tři mladí rysi
vydali hledat vlastní místo pro život.
„Letos v
únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v
Krušných horách, a to v širším okolí saského města
Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně
hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých
kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit,
že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval
takhle daleko,“ vysvětluje Elisa Belotti, zooložka
Správy NP Šumava a dodává: „Už loni na podzim jsme
veřejnosti představili úspěšné putování rysa Ondřeje ze
Šumavy do Brd. Právě Ondřej je bratrem Bardiho, který
ale došel mnohem dál."
Bardiho na
západě Šumavy a Pošumaví zaznamenaly fotopasti Správy
národního parku Šumava, Hnutí DUHA Šelmy a místních
mysliveckých spolků, kteří na monitoringu spolupracují.
Do února 2025 byl zaznamenáván na Hartmanicku s matkou a
sourozenci, v červenci 2025 ho zachytily fotopasti na
Klatovsku a následně zamířil směrem ke Krušným horám.
Rys Bardi
urazil vzdušnou čarou vzdálenost okolo 160 km, ale ve
skutečnosti mohl při své cestě ujít několik stovek
kilometrů. Jedná se o první doložený případ přirozené
migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o
nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.
„Domníváme
se, že se přesouval především lesnatým pásem podél
západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi
ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na
sever, protože rysům se stávají osudnými zejména
frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné
bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa
Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.
Pokud se
rys Bardi usadí v oblasti saského Einbenstocku, mohl by
posílit zdejší nově se utvářející populaci. V roce 2022
zde Svobodný stát Sasko inicioval projekt RELynx Sasko,
v rámci kterého bylo doposud vypuštěno 7 rysů (3 samice
a 4 samci, přičemž jednoho z nich srazilo auto).
„Jisté je,
že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí –
především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře
a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné
podmínky pro rozmnožování,“ doplňuje Josefa Krausová.
Na příběhu
rysa Bardiho se jasně ukazuje, jak nezbytný je kvalitní
a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen
Správy chráněných území, jako národní parky a Agentura
ochrany přírody a krajiny, ale také nevládní organizace
a lesnická, myslivecká a místní veřejnost.
„Bez
takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom
neznali stav populace natož osudy jednotlivých rysů. Jen
díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit
mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako
jsou dálkové migrace rysích jedinců, uzavírá zoolog
Správy NP Šumava Luděk Bufka.
Jan Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Video rysa
Bardiho s matkou a sourozenci:
https://www.youtube.com/watch?v=S75YOX4F0Co
Více o
projektu zde:
https://www.luchs.sachsen.de/projekt-relynx-3981.html
Více o
putování rysa Ondřeje je k dispozici v tiskové zprávě:
https://brdy.aopk.gov.cz/-/rys-v-brdech?redirect=%2Faktuality-detail
Více o
monitoringu rysa v jádru území v národních parcích
Šumava a Bavorský les např.:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2026/01/report_ly2024_cz_final-ok.pdf
|
