|
#
Pondělí 13/4 2026 - Z REDAKČNÍ POŠTY: Pavel Pechoušek
Jde o
představení, které je už více než půl století přehlídkou
nápadů, humoru a improvizace. Herec Jiří Burda v
rozhovoru prozrazuje, na co se diváci mohou těšit – a
proč jsou právě Jihočeši tak skvělým publikem.
Besídka Divadla Sklep je pojem. Co si pod ní mají
diváci, kteří ji neznají, představit?
Besídka je vlastně takový festival nápadů, kde
hrají samotní autoři za pomoci kolegů z divadla a kapely
Divadla Sklep. Je to smršť skečů, gagů, písní a tanců.
Jak
vzniká program Besídky?
Vždy před Vánoci uspořádáme takzvanou Vánoční
Besídku, kde každý předvede svá nová čísla a nápady bez
jakékoliv cenzury. V lednu se pak všichni sejdeme a
každý má právo říct, co viděl. Na základě toho pak
vybíráme a skládáme program. Takto to děláme už více než
padesát let.
S
jakým programem přijedete do Prachatic?
Protože jsme v Prachaticích delší dobu nehráli,
připravili jsme průřez – zazní věci nové i ty, které se
osvědčily třeba v loňské Besídce.
Čím
je humor Divadla Sklep typický?
Podstata je v tom, že si děláme legraci i sami ze sebe.
A to se za ta léta nezměnilo.
Velkou roli hraje i publikum, že?
Atmosféra je pro nás to nejdůležitější a
vytváříme ji my, ale i diváci. Někdy jsou to právě oni,
kdo dokáže představení nakopnout.
Máte nějaké číslo, na které se osobně těšíte?
Já mám rád Reportáž z místa, kde se nic neděje –
rozhovor reportéra s bačou v horách. A také scénku, kde
dva ministři pečou dort po vzoru pejska a kočičky od
Karla Čapka.
Jak
vnímáte publikum na jihu Čech?
Myslím, že je velmi vnímavé a má smysl pro
humor. Pravidelně jezdíme do Českých Budějovic, Českého
Krumlova nebo Trhových Svinů a vždy je to milé.
Máte k jižním Čechám osobní vztah?
Ano, jezdíme sem s rodinou už nejméně čtyřicet let. U
Volyně si naši potomci upravují starou stodolu, takže
jsme jim asi pomohli získat vztah k tomuto kraji. Vždy
se těším, že zase vyrazíme z Prahy na jih.
Liší se publikum ve větších a menších městech?
Ve větších městech už lidé vědí, na co jdou. V menších
městech si na to musí zvyknout. Jednou jsme hráli v
Letohradu – první půlhodinu bylo ticho, pak přišel zlom
a na konci nás nechtěli pustit ze scény.
Co
byste vzkázal divákům v Prachaticích?
Přijďte se společně pobavit, zasmát a udělat si hezkej
večír.
|
