|
#
Sobota 3/1 2026 - Z REDAKČNÍ POŠTY
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Většina
návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší
přírody navrátil rys a je už přes čtyřicet let její
součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl.
Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To
ani náhodou. Takové jsou v kostce výsledky průzkumů,
které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními
obyvateli a také starosty šumavských obcí.
Zajímalo
nás, jak návštěvníci i místní obyvatelé vnímají druhy,
které se na Šumavu vrátily a už jsou roky až desítky let
její součástí, tedy jak vnímají přítomnost rysů a vlků.
Ale chtěli jsme vědět názor veřejnosti na případný
návrat zubra nebo medvěda. V případě starostů náš ještě
zajímal názor na dění v národním parku.
Průzkum
mezi starosty šumavských obcí provedla Regionální
rozvojová agentura Šumava. Záměrem bylo oslovit všech
dvaadvacet starostů obcí, které mají své katastry na
území národního parku. Dotazování se odmítlo účastnit
pět starostů.
„Pokud můžu
shrnout dotazování starostů na dění v území do jedné
věty, zdá se, že čím dál více starostů Národní park
Šumava podporuje,“ hodnotí tuto část dotazníkového
šetření ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Je to
vlastně zázrak. Před necelými deseti lety by se na
Šumavě našlo jen málo starostů obcí, kteří by byli
ochotni přijmout myšlenku velké divočiny,“ dodává.
Na souhrn
otázek, zda Správa parku plní své poslání v ochraně
přírody, odpovědělo pozitivně jedenáct starostů. Zajímaly nás ale i výhrady a ty vyjádřilo
čtrnáct
starostů s různě silnou intenzitou. Řada výhrad
se týkala přání některých starostů více se podílet na
vnitřním chodu Správy a více jej kontrolovat.
Bezmála 53
% starostů nevnímá další rozšiřování plochy divokých
lesů jako problém. Část starostů, která tento postup
odmítá, je dokonce přesvědčena, že to vede ke ztrátě
biodiverzity, zhoršení mikroklimatu, zhoršení
vodohospodářských funkcí a podobně.
„Je zjevné,
že ani opakované informování o pozitivním vlivu divoké
přírody na biodiverzitu, hydrologii, zejména zadržování
vody na Radách NP Šumava, zveřejňování dílčích výsledků
výzkumů a inventarizací, na tyto zástupce samosprávy
nijak nepůsobí,“ zmiňuje Pavel Hubený.
Zajímavé
je, že jen 23 % starostů má pocit, že je omezováno v
rozvoji svých obcí a podléhají dojmu, že Správa nemá
jasná pravidla pro rozhodování. V této věci je tedy také
nezbytná větší osvěta. Docela dobrou zprávou je, že jen
18 % starostů cítí od Správy nedostatečnou
transparentnost a mají problémy v komunikaci.
Uvádějí
dokonce, že komunikace „selhává“. Jen 14 % starostů si
přeje, aby byl pravidelně vyhodnocován vliv ochrany
přírody na rozvoj obcí a jen 9 % starostů je nespokojeno
se složením Rady Národního parku Šumava.
Mezi
návštěvníky a místními občany průzkum prováděla
společnost PPM Factum. Celkem bylo dotazováno 412
místních obyvatel, tedy osob, které mají trvalé bydliště
v obcích či městech ležících alespoň zčásti na území NP
a CHKO Šumava.
Plných 369
(89,6 %) dotazovaných místních obyvatel bylo potom
dotazováno v obcích, u kterých většina obyvatel žije na
území CHKO Šumava, nikoli tedy v národním parku. Jistě
dotazování ovlivnili i obyvatelé větších měst jako
Volary, Kašperské Hory, Horní Planá a Železná Ruda,
kterých bylo 237 (57,5 %).
Tato
skutečnost vysvětluje, proč starostové obcí spojených
přímo s národním parkem mohou mít na věci týkající se
centrální Šumavy výrazně jiné názory, než obyvatelé obou
velkoplošných chráněných území dohromady.
Téměř
ukázkově vyšel rys ostrovid. Tři čtvrtiny místních z něj
nemá strach a 69 % konstatuje, že je dobře, že zde rys
žije. Starostové byli opatrnější: existenci rysa
podporuje jen 59 % z nich.
U vlka je
to poněkud spornější. Plných 78 % obyvatel si myslí, že
vlk patří na Šumavu, ale strach z něj má 49 %. Turisté
se kupodivu bojí vlka více, než místní, celých 58 %.
V jiné
anketě v roce 2018 podporovalo rozšiřování vlka na
Šumavě 71 % místních, teď je to jen 44 %. Je vidět, že
příchod vlčích smeček po roce 2017 ovlivnil jejich
vnímání místními. Nadšená podpora se přesunula k opatrné
akceptaci.
Velmi nás
zajímal názor na případný návrat zubra, o jehož
případném vypuštění Šumavě se už třicet let diskutuje.
Starostové jeho případné vypuštění do přírody zcela
odmítají. To místní obyvatelé nejsou tak striktní: 52 %
místních považuje sice zubra za nebezpečné zvíře,
zároveň se ale 50 % lidí vyslovilo pro jeho návrat do
volné přírody. Proto je více podporována „zubří
zoologická“: 54 % by jej raději vidělo v uzavřených
výbězích, než ve volné přírodě. Návštěvníci by jej ale
uvítali. Pro jeho návrat na Šumavu se vyslovilo 62 %
dotázaných.
Dotazy na
medvěda vyšly celkem nepřekvapivě. S velkou
pravděpodobností pod dojmem událostí a zpráv především
ze Slovenska, kde se poslední roky média opravdu hodně
zabývají útoky medvědů na lidi, i Šumaváci vidí medvěda
jako velmi nebezpečné zvíře.
Takto se
vyslovilo 89 % místních. A tři čtvrtiny místních by se
bálo chodit do lesa. Jen 29 % místních by si přálo mít
na Šumavě medvěda. Medvěd nenašel podporu u žádného ze
starostů. Naproti tomu jsou návštěvníci Šumavy mnohem
velkorysejší. Návrat medvěda na Šumavu podporuje 46 % z
nich!
Existenci
losů evropských na Šumavě podporuje polovina
obyvatelstva, a dokonce 54 % by bylo pro posílení jeho
populace. V tom se místní shodují s návštěvníky, ti by
uvítali jeho rozšíření z 52 %. A největší podporu má los
u starostů. Žádný nebyl proti. Nutno dodat, že průzkumy
proběhly ještě před tím, než se Šumavou začal procházet
los Emil.
„Starostové
obcí ležících na území Národního parku Šumava patří tedy
k nejskeptičtější skupině obyvatelstva, pokud jde o
návrat velkých obratlovců. Zdá se, že tato skupina bez
větších výhrad akceptuje jen losa a rysa. Naopak ke
skupině, která nejvíce podporuje návrat a udržení
velkých obratlovců, patří návštěvníci Šumavy. Místní
obyvatelé, v nichž ale převažují spíše obyvatelé CHKO
Šumava, než národního parku, podporují návrat velkých
obratlovců o něco méně, než návštěvníci, ale výrazněji,
než starostové. Jak je vidět, turista vidí Šumavu přece
jen jinak, než místní obyvatel. A hodně jinak, než
starostové obcí,“ hodnotí Pavel Hubený.
Jan
Dvořák, tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Odkazy na studie:
Výsledky dotazníkového šetření v obcích NP Šumava:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2025/12/reflexe-a-hodnoceni-cinnosti-spravy-nps-z-pohledu-obci-2025.pdf
Postoje ke zvířatům v NP Šumava – Rok návratů:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2025/11/studie_np-sumava-navrat-druhu_ppm-factum_final.pdf
|
