|
#
Středa 13/8 2025 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Sára Sládková, obyvatelka Prachatic
V
Prachaticích bydlím, ve zdejší porodnici jsem se
narodila, a s některými porodními asistentkami se osobně
znám. Vyjádření jsem sepsala proto, že si myslím, že
právě moje generace by nyní měla být slyšet. Mnozí z nás
se rozhodují/budou rozhodovat mimo jiné o tom, kde žít,
pracovat, zakládat rodiny. To, že ve městě nebude
dostupná komplexní zdravotní péče tak může být v tomto
ohledu velkým mínusem.
Celá
situace mě též zaujala po stránce právní. Jsem aktuálně
studentkou čtvrtého ročníku Právnické fakulty Univerzity
Karlovy a nad určitými otázkami mi vyvstávaly určité
nejasnosti. Chtěla jsem si proto sama provést rešerši k
celé situaci, přečíst některé odborné články, včetně
zahraničních, a dotvořit si pomocí nich svůj názor.
Kdo mě zná,
ví, že zpravidla nejsem tou, která by své názory sdílela
s širokou veřejností. Události posledních dní
související s oznámením o ukončení provozu porodnického
oddělení Nemocnice Prachatice a. s., internetové
diskuse, komunikace stran zástupců Jihočeského kraje
(dále jen JČK) a vedení Nemocnice Prachatice, mě však
přiměly k tomu učinit výjimku.
S
rozhodnutím JČK, tedy, se zrušením provozu porodnického
oddělení Nemocnice Prachatice k 31. 8. 2025 se
neztotožňuji. Sešla jsem se proto se zaměstnanci
oddělení a v následujících bodech shrnuji nejen můj
subjektivní názor doplněný o získané informace, ale i
možné důsledky a obavy o budoucnost regionu.
Město
Prachatice stále aktivně usiluje o to, aby bylo
přívětivým místem pro rodiny – viz pořádání kulturních
akcí, podpora sportu, (plánovaná) výstavba stavebních
parcel, knihovny či nákupního centra. To vše jsou
bezesporu kroky, které napomáhají vytváření atraktivního
prostředí pro život.
Ovšem pokud
zde nebude zajištěna celistvá zdravotní péče včetně
porodnictví, obávám se, že se mnozí rozhodnou hledat
kvalitnější zázemí jinde. Rozhodnutí, které se na první
pohled týká „jen“ jednoho oddělení v jedné nemocnici tak
může mít pro budoucnost regionu mnohem širší dopady.
1.
Statistické limity versus realita demografického vývoje
Jedním z
hlavních argumentů JČK je, že porodnice s méně než 150
porody ročně není schopna zajistit dostatečnou odbornost
personálu a bezpečnou péči, poněvadž nízký počet porodů
neumožňuje personálu udržet si potřebnou praxi. Opírá se
přitom o doporučení České gynekologicko-porodnické
společnosti, které uvádí, že přiměřená hraniční hodnota
je 600 porodů ročně, přičemž nižší počet může nepříznivě
ovlivnit kvalitu a bezpečnost poskytované péče.
Navzdory
tomu, že se bude jednat o nepopulární názor, domnívám
se, že tato statistika dostatečně nereflektuje současný
demografický vývoj a pokles porodnosti. Dle článku
Josefa Mačí na serveru Seznam Zprávy.cz ze dne 10. 5.
2025 uvedený limit nesplňuje téměř třetina porodnic v
České republice.
Namísto
toho, aby se hranice přizpůsobila současným podmínkám a
byla využita jako podklad pro podporu menších zařízení,
je používána jako argument pro jejich uzavírání. Je
paradoxní, že stát na jedné straně otevřeně mluví o
potřebě zvýšit porodnost a podpořit mladé rodiny, ale
zároveň přijímá rozhodnutí, která ženám rodičovství
výrazně ztěžují.
Proti
rušení porodnic pouze na základě počtu provedených
porodů se v roce 2012 vyslovil prezident České lékařské
komory MUDr. Milan Kubek. Ve svém stanovisku varoval, že
jakékoliv číselné kritérium lze použít výhradně jako
pomocné orientační vodítko, nikoliv jako nástroj pro
mechanické rušení pracovišť. Současně upozornil, že
snížení dostupnosti porodní péče může vést ke zvýšení
počtu neasistovaných porodů mimo zdravotnická zařízení,
což přináší reálné riziko zvýšení mateřské i
novorozenecké úmrtnosti.
2.
Nízký počet porodů nerovná se nízká odbornost
Zatímco v
okolních nemocnicích je během směny na porodním sále
přítomen širší tým složený z více porodních asistentek,
zdravotních sester a dalších odborníků, v prachatické
porodnici je situace odlišná. Péči na porodním sále
zajišťuje jedna porodní asistentka, kterou doprovází
pouze jedna porodní asistentka, nebo všeobecná/praktická
sestra na oddělení. Tento způsob organizace péče zde
funguje po mnoho let, a jsem přesvědčena, že právě
důvěra v úzký tým svědčí o úrovni jejich kvalifikace a o
schopnostech rozhodování se v kritických situacích.
Nesouhlasím
s tím, aby byly schopnosti zdejšího personálu jakkoli
zpochybňovány. V prachatické porodnici pracují lékaři,
porodní asistentky a sestry s mnohaletou praxí, kteří
jsou schopni poskytovat kvalitní a bezpečnou péči.
Hodnotit
jejich odbornost na základě počtu porodů je neadekvátní
a nezohledňuje klíčové faktory jako jsou letité
zkušenosti, znalost místních podmínek a individuální
přístup k pacientkám. Navíc právě kontinuita péče v
menší porodnici, kde zdravotník není „anonymní číslo“,
ale konkrétní člověk, kterého ženy znají a důvěřují mu,
je pro mnohé zcela zásadní.
Pokud i
přes výše uvedené označuje JČK erudici zdejšího
personálu za nedostatečnou, pak se domnívám, že by měla
jeho snaha směřovat především k posilování odbornosti
zaměstnanců, nikoli k uzavření oddělení.
Kompletní
ukončení provozu porodnického oddělení totiž paradoxně
může vést k tomu, čemu se kraj snaží zabránit – ke
snížení kvality a bezpečnosti péče. Rodičky budou nuceny
dojíždět do vzdálenějších zařízení, což případná rizika
spojená s porodem zvyšuje. Na tento fakt upozorňují též
Ames a kol. (2021), kteří se tématu dlouhé dojezdové
vzdálenosti k porodnickému zařízení podrobně věnoval ve
své odborné publikaci.
3.
Dostupnost porodnické péče a problémy s přeshraniční
spoluprací
Dle slov
MUDr. Martina Kuby, hejtmana JČK, „nechce nikdo riskovat
zdraví rodiček ani jejich dětí“. S tím, samozřejmě,
nelze než souhlasit. Není ale právě nutnost dojíždět
desítky kilometrů v akutní fázi porodu samo o sobě
rizikem?
Z
šumavských obcí jako jsou Kvilda, Borová Lada nebo
Strážný reálný dojezd do nejbližší porodnice převyšuje,
obzvlášť v zimních měsících, časový interval 60 minut.
Přitom Příloha č. 1 nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o
místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,
stanovuje, že by péče v oboru gynekologie a porodnictví
měla být za běžných dopravních podmínek dostupná právě
do jedné hodiny. Delší vzdálenost může výrazně zvýšit
pravděpodobnost neplánovaného porodu mimo porodnici.
3.1. Navýšení personální kapacity ZZS Vimperk
JČK
argumentuje, že v souvislosti se zrušením porodnického
oddělení dojde k navýšení personální kapacity výjezdové
základny zdravotnické záchranné služby ve Vimperku a ke
zpracování plánu operačního řízení pro směřování
pacientek z okresu Prachatice do jiných porodnic. Ani
tento záměr však neřeší klíčový problém.
Oproti
specializovaným porodním asistentkám jsou záchranáři
proškoleni především k zajištění základní asistence při
porodu v terénu, nikoli k poskytování komplexní péče o
rodičku či k řešení případných komplikací. Zajištění
„nejlepší možné péče“ proto nelze postavit pouze na
logistickém přerozdělení a naději, že akutní případy v
nepříznivých podmínkách nenastanou.
3.2. Spolupráce s nemocnicí v německém Freyungu
Jako
adekvátní řešení nelze považovat ani spolupráci s
nemocnicí v německém Freyungu. Takové řešení působí
spíše jako provizorium než promyšlené systémové
opatření. Kromě jazykové bariéry, absence návaznosti na
český zdravotní systém a možnosti kapacitního omezení
zde hraje významnou roli i rovina právní.
Přestože se
v právním prostředí pohybuji a nad některými otázkami,
zejm. souvisejícími s pojištěním a úhradou zdravotní
péče poskytované v Německu, mi vyvstávají určité
nejasnosti, oficiální znění dohody mezi JČK a nemocnicí
ve Freyungu neznám, a proto si jej z mé současné pozice
netroufám hodnotit.
Tím spíše
apeluji na JČK, aby veřejnosti poskytl jasné a
srozumitelné informace o tom, co přesně přeshraniční
spolupráce s Freyungem obnáší a jak je v jejím rámci
zajištěna řešena, mimo jiné, problematika pojištění.
4.
Důsledky pro zdravotnický personál a vliv na
poskytovanou péči
Celá
situace mě zasahuje i po lidské stránce. Nejen z důvodu,
že o práci přicházejí porodní asistentky a sestry, které
svou profesi vykonávaly s nasazením, odborností a péčí,
ale i proto, že aktuální komunikace ve veřejném prostoru
často působí, jako by podrývala jejich odbornost a
zpochybňovala jejich profesní autoritu. Přitom právě
tento tým dlouhodobě zajišťoval kvalitní péči, což
potvrzují i četné pozitivní ohlasy žen mj. ve veřejných
diskuzích.
V době, kdy
se v České republice stále častěji hovoří o nedostatku
zdravotnického personálu, může tento krok paradoxně vést
k dalšímu oslabení. Mnohé z těchto zaměstnankyň nemají
možnost přejít na jiné porodnické oddělení. Část z nich
bude nucena odejít do důchodu, jiné přejdou na oddělení
následné péče, některé z oboru zcela odejdou.
Nejde tedy
jen o ztrátu pracovních míst – jde o ztrátu odbornosti,
kontinuity péče i důvěry, která se v prachatické
nemocnici budovala po mnoho let. Ztráta zkušených
pracovníků je pak jen dalším rizikem pro úroveň kvality
zdravotnické péče v regionu.
5.
Chybějící prostor pro otevřený dialog
Přestože
považuji otevřený dialog jako klíčový, veřejná diskuse k
tomuto zásadnímu kroku téměř neproběhla. Dle informací
internetového deníku prachatickoNEWS.cz ze dne 7. 8.
2025 se navíc na podzim roku 2024 ředitel nemocnice,
Ing. Michal Čarvaš, MBA, nechal slyšet, že porodnice
bude v provozu ještě minimálně dva roky. Návrh na
uzavření porodnice byl oznámen bez širšího zapojení
občanů skrze již výše zmiňovanou Tiskovou zprávu JČK ze
dne 1. 8. 2025. Přišel tedy, takříkajíc, „jak blesk z
čistého nebe“.
Zatímco
hejtman JČK a ředitel nemocnice dostávají od začátku
srpna opakovaně prostor k vyjádření se v médiích,
zaměstnanci porodnického oddělení a ostatní občané své
názory artikulují prostřednictvím petic nebo sociálních
sítí. Jakýkoli prvek spolurozhodování zohledňující
potřeby občanů zcela absentuje.
6.
Oslabení role Nemocnice Prachatice v regionu
Hejtman
zmiňuje, že prachatická nemocnice i nadále zůstává
klíčovým zdravotnickým zařízením JČK, a že se bude
nadále profilovat např. v oblasti ortopedie. Lze však
opravdu považovat nemocnici za klíčovou pro region,
pokud v ní nebude zajištěna komplexní zdravotní péče? Na
to si nyní zkusme odpovědět každý sám…
7.
Provázanost jednotlivých oddělení
Argumentaci, že „situace se týká jen porodnice,
gynekologická péče v Nemocnici Prachatice zůstane
zachována“ považuji za jakousi „abstraktní myšlenku“.
Porodnické a gynekologické oddělení jsou na sobě
vzájemně závislá, doplňují se. Stejně jako je tomu i u
dalších oborů. Nelze si představit, že by například
dětské, chirurgické či interní oddělení dlouhodobě
fungovaly izolovaně.
Tuto
skutečnost si musí plně uvědomovat, obzvlášť z
profesního hlediska, i hejtman JČK, MUDr. Kuba. Zrušení
porodnického oddělení jednak oslabí celý systém, jednak
vytváří tlak na postupné omezení či dokonce zánik
samotného oddělení gynekologie. Takový vývoj není pouze
hypotetický. Podobné změny jsme mohli v minulosti
pozorovat u nemocnic ve Vimperku a v Sušici. Tyto
příklady ukázaly, že uzavření jednoho oddělení bývá
často prvním krokem k postupnému útlumu zdravotní péče v
dané oblasti.
8.
Absence vyjádření ze strany města Prachatice
Překvapuje
mě, že k tak závažnému rozhodnutí JČK prozatím nepřišlo
(kromě žádosti sedmi prachatických zastupitelů o svolání
zastupitelstva ze dne 6. 8. 2025), žádné vyjádření ze
strany města Prachatice. Jsem si vědoma, že je Nemocnice
Prachatice samostatným právním subjektem.
Přesto je, dle mého názoru žádoucí, aby se
zastupitelstvo k této otázce vyjádřilo. Zrušení
porodnického oddělení má přímý dopad na život obyvatel a
dotýká se kvality a dostupnosti veřejných služeb. V
takto zásadních momentech by město nemělo zůstávat
stranou, ale naopak vstupovat do veřejné diskuse.
9.
Neplánované porody a pozitivní zkušenosti
Je ale
důležité zmínit, že do prachatické porodnice opakovaně
přicházely ženy, které byly registrovány v jiné
porodnici. Často v situacích, kdy došlo ke komplikacím
nebo se porod rozběhl nečekaně a prachatická porodnice
byla v tu chvíli nejbližším zdravotnickým zařízením.
Mnohé z těchto žen odcházely s pozitivními zkušenostmi a
v nejednom případě litovaly, že nezvolily prachatickou
porodnici jako místo plánovaného porodu.
Závěrem
považuji za nezbytné zdůraznit, že ukončení provozu
porodnického oddělení Nemocnice Prachatice nelze vnímat
jen jako administrativní rozhodnutí. Dostupnost
porodnické péče je klíčová nejen pro zdraví žen a
novorozenců, ale i pro budoucnost rodin a stabilitu
celého regionu.
Navrhovaná
řešení, jako je dojíždění do vzdálenějších porodnic nebo
spolupráce se zahraniční porodnicí, jsou z mého pohledu
nedostatečná a komplikovaná. V konečném důsledku tak
mohou ohrozit nejen zdravotní bezpečnost, ale i důvěru
obyvatel ve zdejší zdravotní systém.
Vím, že se
jedná o složité a velice komplexní téma, které přirozeně
vyvolává rozporuplné názory. Předesílám, že veškeré, byť
rozdílné, názory respektuji a mým cílem je pouze
upozornit na možné dopady a rizika, která se, dle mého
názoru, s tímto rozhodnutím pojí.
Nijak
nezpochybňuji odborná data, číselné statistiky ani snahu
jednotlivých aktérů najít možné řešení. Toto sdělení
není vyjádřením politického názoru, ba naopak, je zcela
apolitické. Jedná se o konstruktivní příspěvek k
probíhající debatě, nikoli o projev nesouhlasu namířený
proti konkrétním osobám.
S
úctou, s vědomím kolektivu gynekologicko-porodnického
oddělení Nemocnice Prachatice
Sára
Sládková, obyvatelka Prachatic
|
