
#
Čtvrtek 15/5 2025 – Z REDAKČNÍ POŠTY
Správa Národního parku Šumava
Česká
republika, včetně Národního parku Šumava, zažívá velmi
suché období. Počínající jaro sice ozelenilo krajinu,
ale podle aktuálních dat každá oblast Šumavy trpí
určitým stupněm sucha. Situace není jednoduše řečeno v
normálu. A má svá rizika.
„Nejviditelnější ukázkou toho, že zažíváme suché období
je hladina Teplé Vltavy na Soumarském mostě. Od 1.
května by mělo být možné úsek mezi Soumarským mostem a
Pěknou splouvat o svátcích a víkendech, ale doposud
nemohla splout ani jedna loď. Hladina totiž nepřekročila
hodnotu 50 cm a naopak nadále klesá. V polovině května
se dokonce dostala pod 45 centimetrů a tak není možné
splouvat ani úsek Lenora – Soumarský most,“ informuje
mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák a dodává: „Je to
vůbec poprvé za celou dobu fungování registračního
systému, kdy není možné splouvat tyto úseky Teplé
Vltavy. Ukazuje to na nedostatek vláhy v krajině.“
To
potvrzují také údaje odborníků sdružených v projektu
Intersucho:
Okres Klatovy - na většině území je zasažen
výrazným suchem, objevuje se zde i výjimečné a extrémní
sucho.
Okres Prachatice – situace mírně lepší, protože
zde nepanuje extrémní sucho. Lokálně monitorujeme mírné
a výrazné sucho.
Okres Český Krumlov – ze tří okresů je situace
nejlepší, jedná se převážně o počínající sucho.
Ve všech
třech okresech je patrná vyšší zásoba vody v půdě přímo
v NP Šumava – nasycení se zde pohybuje na úrovni 70 – 90
%, zde by se tedy mohlo zdát, že je situace v pořádku,
ale právě díky vyhodnocované intenzitě sucha vidíme, že
i toto nasycení není pro tuto oblast a tuto část roku
normální. Očekávali bychom, že zde bude nasycení na 100
%.
Pro
odborníky z projektu Intersucho takový vývoj není vůbec
překvapivý. Letošní zima totiž nepřinesla dostatek
sněhových srážek, které by následně sloužily jako zásoby
vody pro zasakování do půdy a pro doplňování podzemních
vod.
„Odchylku
od normálu a tedy probíhající sucho jsme v oblasti NP
Šumava monitorovali již v průběhu února a března. Na
přelomu března a dubna se situace krátkodobě zlepšila
díky přicházejícím srážkám, ale v průběhu dubna a května
se situace buď zhoršovala nebo kolísala, každopádně
vedla k aktuálnímu výraznému suchu na konci května,“
vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho.
„Nyní v
polovině května vidíme něco, čemu říkáme takzvané zelené
sucho - tedy vegetace je na tom pořád ještě dobře a
čerpá vodu z půdy, ovšem můžeme už nyní přece jen jisté
dopady sucha v krajině pozorovat – tedy rozpraskaná půda
a také zemědělci hlášené negativní dopady sucha zejména
na obiloviny (zpomalený růst),“ dodává Lenka Bartošová.
Nedostatek
srážek se projevuje i v některých šumavských mokřadech,
které po revitalizacích monitorujeme, i když situace
není všude stejná. Na některých lokalitách pozorujeme od
počátku května mírný pokles hladiny podzemní vody,
přibližně o deset centimetrů oproti jarnímu normálu.
„Stále je
však hladina poměrně vysoko a nepřibližuje se kritickému
stavu, který nastává na vrcholu letní sezóny. A už vůbec
ne hlubokým propadům vody, ke kterým docházelo v době
před revitalizací. A vedle toho máme také stanice na
dobře zvodnělých mokřadech, kde se letošní deficit
srážek zatím výrazněji neprojevil. Například na
některých prameništích nebo zaplavovaných loukách podél
obnovených potoků,“ představuje aktuální data z
vybraných měřících zařízení bioložka Iva Bufková.
„Ze
sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují
tak, jak mají. Podobně jako mokřady přírodní.
Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna
i v období sucha. Spolu s obnovenými zvlněnými potoky
přispívají k tomu, že voda z krajiny nemizí tak rychle a
má šanci se zasakovat do půdy i do hlubších zásob. Navíc
brání přehřívání krajiny a pomáhají vodu vracet
prostřednictvím krátkého cyklu a horizontálních srážek,“
doplňuje Iva Bufková.
Šumava má
ale ještě jedno „eso v rukávu“, které zabraňuje
extrémnímu suchu. Více půdní vláhy i vzdušné vlhkosti v
přízemní vrstvě jsou schopny udržet lesy, ve kterých
zůstalo větší množství odumřelých stromů. „I když mohou
ležící souše na první pohled vypadat doslova vyprahle,
pod tvrdou vyhřátou slupkou najdeme rezervoár vlhkosti
udržovaný v houbami rozkládaném dřevě. Voda ve velkých
odumřelých kmenech tvoří většinou více jak polovinu
jejich váhy. Dokonce i drobné, odumřelé větve za těchto
podmínek vysychají pod na rizikovou úroveň zatím jen na
několik dní. Projekt FireRisk ústavu CzechGlobe, který
kontinuálně sleduje vlhkost tohoto potenciálně hořlavého
materiálu, ukazuje, že zatím období rizikového vyschnutí
netrvají v národním parku déle než týden,“ přidává se
ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
I tak je
ale v krajině Šumavy sucho znatelné a nese s sebou
rizika. Bohužel krátkodobá ani střednědobá předpověď
neslibuje žádné zlepšení. Naopak by se sucho, zvláště po
20. květnu, mělo ještě prohlubovat. „Vyzýváme proto
všechny návštěvníky k dodržování pravidel chování nejen
na území Národního parku Šumava, ale i jinde v přírodě,
zvláště s ohledem na zacházení s otevřeným ohněm.
Připomínám, že na území národních parků je zakázáno
rozdělávání ohňů. Možné je to pouze na místech tomu
určených a v zastavěných území obcí. Prosím, dodržujte
pravidla – děkujeme,“ zakončuje mluvčí Správy NP Šumava
Jan Dvořák.

|