|
Text a foto:
ZDENĚK PŘIBYL
 
Se sluníčkem na levoboku, od Jamry až k
výpadovce z Vimperka na Strážný. Proti proudu řeky Volyňky,
která je druhým jménem Třeštilka, ale dnes si na ně určitě
ani nevzpomene. Všude klid větší než malý. Opuštěné dopravní
hřiště u školy, desatero pro žáky vyvěšené na dosud
zavřených školních dveřích. Park u školy s typicky
vimperskými dřevěnými zvířátky, živými obrázky a při
zpáteční cestě i zdřevěnělými šumavskými řemeslníky.
Zatím jdeme dál, kolem zavřených obchodů z
rozhodnutí vlády, ale i kolem dvou zavřených hotelů ze
zpackané privatizace. Zahrádkářská kolonie se sluní v
podzimních paprscích a vcelku spokojeně čeká na příchod
zimy. Na silnici k hranicím je ovšem ruch daleko větší.
Chvíli se snažíme pochopit, že šumavské dřevěné zlato v
podobě i třicet let po revoluci stále ještě nezpracovaných
surových kmenů vyváží jedna speciální auta nahoru a druhá je
vozí zase dolů. Ale nejde nám to.
Vydáváme se pomalu zpátky. Cestou je vidět,
že výdejní okénko v restauraci Terasy, typický to prvek v
době nouzového stavu, už ožilo. Uličky starého města mají
vždy nějaké překvapení. A tak také pohled na bývalé tiskárny
Stráž Vimperk a vzpomínka na oduševnělé lidi a fortelné
řemeslníky, kteří v ní pracovali. "Měli byste to nechat tak,
jak to je, a všechno ukazovat lidem jako skanzen," říkal po
revoluci o legendárních vimperských tiskárnách Gerd Bruner,
zástupce šéfredaktora bavorských maxinovin Pasauer Neue
Presse. Jeho myšlenka bohužel nějak zapadla...
A jak to bylo při naší procházce s tím
fotografickým sněním? Na skutečnost může koukat každý,
pořádně člověk vidí stejně jen srdcem, jak říká Malý princ.
Fotograf může být ještě navíc postižen úchylkou odborně
zvanou previzualizací. Prostě kouká na něco reálného, ale
vidí už to, co bude na obrázku, který z reality vytvoří.
Když se daří, jde to skoro mrknutím oka. Tak se také mrkněte
a můžeme pak zase jít dál...
|
|
 |
 |
 |
| |
FOTOREPORTÁŽE |
|
| |
|
|
| |
prachatickoNEWS.CZ
Husova
68, 383 01
redakce@prachatickonews.cz
|
|
|
|
|
