Text: ZDENĚK
PŘIBYL a MARTIN SICHINGER, foto: Zdeněk Přibyl
Festival Šumava litera probíhá
od roku 2015. Od počátku jej pořádá Městské kulturní
středisko Vimperk a od letošního roku také spolky Šumava
Litera a Knihy über Grenze, za podpory Města Vimperka.
Týdenní festival se koná každý
rok v listopadu ve Vimperku. V tomto roce se rozšířil i do
dalších měst (Čkyně, Horní Planá, Kašperské Hory, Plzeň,
Sušice, Volyně). Ve Vimperku navíc k místům, kde návštěvníci
mohli navštívit program, přibyla i Správa Národního parku
Šumava, kavárna Happy Coffee a restaurace Na Koreji.
Festival byl slavnostně zahájen
za přítomnosti vimperské starostky Jaroslavy Martanové a
místostarosty Zdeňka Kuncla v restauraci Na Koreji
prezentací legendy - vzkříšeného Šumavského bylinného vína.
Přítomní projevili upřímný zájem o to, aby se výroba znovu
rozběhla.
Nosným tématem letošního ročníku
i závěrečných přednášek ve Vimperku byla hlubocká větev
Schwarzenbergů. Hlavním hostem festivalu se stal vnuk JUDr.
Jindřicha Schwarzenberga, posledního krumlovského vévody ze
schwarzenberské primogenitury a nejmladší syn princezny
Alžběty ze Schwarzenbergu, Adam von Pezold.
Takříkajíc parádním číslem
programu festivalu Šumava litera byl i letos sobotní knižní
trh ve vimperském hotelu Zlatá hvězda. Jeho klubovny, salónky a
předsálí baru obsadili
nakladatelé a prodejci se svými stánky s knihami. V naprosté
většině o Šumavě v jejích nejrůznějších podobách a
půvabech života na zemi, ve vodě, v lesích, ve vzduchu i
třeba na
kolejích a v pohádkách.
"Zkušenosti z rozšíření
literárních večerů do blízkého i vzdáleného okolí Vimperka v
sousedících krajích Jihočeském a Plzeňském máme dobré. Čtenáři to přijali s povděkem a
opravdoví zájemci si besedy s autory knih nenechali ujít,"
řekl nám ředitel Městského kulturního střediska ve Vimperku
Tomáš Jiřička.
Šumavský spisovatel a nakladatel
Ivo Stehlík z Volar na stánku vlastní novou knihu letos
neměl. "Přijďte se zeptat za rok. To budu mít čtyři
novinky, z toho budou tři moje vlastní," řekl s úsměvem.
Samozřejmě i tak měl co nabídnout zájemcům - čtenářům
i kolegům prodejcům. Na pultě měl i knihu o životě členů
šlechtických rodů, Schwarzenberky nevyjímaje.
Marcel Goetz, kancléř Pohádkového
království a současně ředitel České pohádkové akademie nám
řekl, o co byl v jeho hájemství největší zájem. "Hlavně o Pohádky
z jižních Čech a Šumavy aneb vyprávění Kapra Jakuba autorů
Báry Stlukové a Jaroslava Kerlese. Jde o druhé, upravené
vydání, které spatřilo světlo světa v letošním roce."
Do stejné "líhně" talentů patří
i jihočeský autor Hynek Klimek. V ruce držel svou
knížku pohádek z divotvorné šumavské hory Javorníku.
"Přátelé si přáli mít mezi zdejšími pohádkovými bytostmi i
vodníka. Tak jsem jim vyhověl a musím říct, že rád. Také se
tam poprvé objevuje Čumidlo, dráček s velkýma očima, kterýma
vidí každou nepravost a neplechu. Čumidlo pochází také z
Javorníku, původně dohlíželo na děti v rodině mého dobrého
kamaráda.
Po této trochu skromné premiéře se Čumidlo vydalo
do světa a stalo se už hlavní postavou další knihy pohádek Hynka Klimka.
Jmenuje se Čumidlo a
fujtajblíci se školáky, ilustrovala ji Zdenka Študlarová, už
je na pultech a určitě si vás získá. No jen si
řekněte třikrát po sobě: Čumidlo. Čumidlo? Čumidlo! A už se
vás nepustí. A nezapomeňte, že "čumí", když někdo dělá, co
se nemá...
Šumavský vypravěč, na rozdíl od
pohádkářů svérázný realista faktu Emil Kintzl, na nás
soustředěně hleděl z velkého plakátu za pultem s knihami Zmizelá
Šumava jedna a dvě i dalšími. Před nimi jsme zastihli
režiséra krátkých filmů Zmizelá Šumava a spolu s Emilem
Kintzlem spoluautora stejnojmenných knih,
Jana Fišera s doprovodem. "Emil je kouzelnej, jak
nenapodobitelně vypráví, ale knižní podoba příběhů dělá taky
radost spoustě lidí i nám," řekl a spěchal obejít
všechny stánky. Pomalu, ale neodvratně se blížil sobotní
galavečer Šumavy litery...
Cílem festivalu je přiblížit
široké veřejnosti všechny knihy s tematikou Šumavy či od
šumavských autorů, které byly vydány v předchozím roce a
které jsou nominovány na některou z cen. V letošním roce
bylo nominováno 37 knih. Knihy soutěžily o hlavní Cenu
Johanna Steinbrenera ve třech kategoriích: beletrie a
poezie, výtvarné knihy a populárně naučné knihy. Autorem
ceny Johanna Steinbrenera je vimperský sklář Jaroslav
Zedník. Pětičlenná porota vedená spisovatelem Janem
Cempírkem (za Vimperské zastupovala v porotě knihovnice Eva
Buryánová, vedoucí Městské knihovny Vimperk, a grafiky Jan
Viener) udělila následující ocenění:
Do Síně slávy byl uveden
vimperský spisovatel František Kadoch, neúnavný propagátor
steinbrenerovských kalendářů a autor řady knih povídek. Cenu
předsedy poroty získal Aleš Palán za knihu Raději zešílet v
divočině.
Cena Johanna Steinbrenera za
beletrii a poezii
1. místo Roman Szpuk: Klika byla vysoko
2. místo Viktorie Hanišová: Houbařka
3. místo Jan Kaše: Šumavské tajemství nacistů
Cena za fotografické a výtvarné
knihy
1. místo Petr Hudičák, Zdena Mrázková,
Jindřich Špinar: Krumlov – město pod věží
2. místo Vladimír Kunc, Toník (Yetti) Jelínek: Šumavské
návraty
3. místo Miroslav Houšť: Z Kašperských Hor do Kalábrie,
Petr Faltus, Karel Steigerwald: Šumava patafyzická
Cena za historické a faktografické publikace
1. místo Jan Lakosil: Šumava 1938
2. místo kolektiv autorů: Zdíkovsko sobě
3. místo Pavel Fencl, Markéta Voříšková: Oběti první světové
války v okrese Prachatice.
Cenu vimperského pivovaru získal
Karel Fořt za Příběhy z válečné a poválečné Šumavy a Cenu
knihoven, v níž hlasovali čtenáři pomocí hlasovacích lístků,
si odnesl Aleš Palán za knihu Raději zešílet v přírodě.
Poprvé byla také udělena cena
Šumava virtuální. Porota ve složení Radan Běhoun (České
Budějovice, majitel grafického studia), Petr Kuncl (Plzeň,
majitel turistické agentury) a Jindřich Sova (Vimperk,
majitel IT firmy) vybírala z nabídky webových stránek, blogů,
facebooků, audio a video materiálů s tematikou Šumavy. Cenu
ve formě čestného uznání získal projekt Chatbot Karel
Klostermann, který vymysleli a realizovali studenti
vimperského gymnázia Samuel Jirouš, Lukáš Rasocha, Jan
Švejda a Dominik Předota.
Festival letos probíhal ve zcela
novém formátu a všichni organizátoři jsou moc rádi, že
Vimperští milovníci knih se opět ukazovali v hojném počtu a
že prestiž festivalu i nadále stoupá. Jejich poděkování
patří všem, kteří pomáhali!
|