Spisovatel Šumavy Jaroslav Pulkrábek křtil Slzy stožecké Madony VOLARY - 3/10 2020 - 10:18 - Novou knihu spisovatele Šumavy Jaroslava Pulkrábka Slzy stožecké Madony slavnostně pokřtili a vypravili ke čtenářům ve čtvrtek 1. října autorovi přátelé.

   Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL a LADISLAV BERAN  

Stalo se tak ve velké zasedací síni volarské radnice. Věren svém charakteristickému toulání po Šumavě spisovatel Jaroslav Pulkrábek nejprve promítl a okomentoval hostům hrst snímků ze svého nového putování po krajině. Jak uvedl, a z fotografií bylo zřejmé, zaměřil se tentokrát na šumavské mosty, ale nejen na ně. Na plátně defilovaly mosty a můstky přes proudící vody, došlo i na historické černobílé fotografie mostů, po kterých Němci obsazovali pohraničí v letech 1938 - 1939 nebo přes ně postupovala americká armáda v roce 1945.

Kmotrovství druhé knihy Jaroslava Pulkrábka, vydané opět v edici Tajemné stezky nakladatelstvím REGIA v Praze s nadtitulem Šumavská toulání, se zhostily "sudičky" nejpovolanější: Majitel a ředitel nakladatelství Jan Martinec, duchovní církve římsko-katolické a farář od sv. Kateřiny Alexandrijské ve Volarech Karel Falář, majitel a šéf tiskárny S Tisk Vimperk Ladislav Štěrba a volarský spisovatel a městský zastupitel Roman Kozák. Právě posledně jmenovaný označil Jaroslava Pulkrábka za největšího spisovatele Šumavy, když připomněl jeho četné práce včetně souboru povídek ze života šumavských lidí v minulosti.

V poslední kapitole první knihy Jaroslava Pulkrábka ve stejné edici, pojmenované Krajinou Zlaté stezky a věnované převážně Vimperku, se autor zmiňuje, že se chystá do Volar. "Jestliže jsem se dosud zaměřoval hlavně na kostely, hřbitovy a historii, tak v nové knížce jsem objevil další velké téma, a to jsou mosty a příběhy kolem nich. Zaujal mě například most v Cazově, který postavili v pětačtyřicátém Američani, aby se dostali do Strážného, nebo lávka v Dobré, zajímavá jednak tím, že po ní přešli američtí vojáci na Soumarský most a jednak tím, že byl u ní nalezen zastřelený uprchlík, snad ukrajinského nebo snad polského původu, pochovaný na hřbitově obětí pochodu smrti ve Volarech," pustil se Jaroslav Pulkrábek do vyprávění, v němž by mohl ještě dlouho pokračovat... "V knížce jsem se snažil zachytit, co jsem v místech, která jsem prošel, potkal, viděl a našel si k tomu informace, a pak pochopil nebo také ne. Není tam určitě všechno, je to spíš výzva pro další, aby se tam vydali po mně a objevili další věci a souvislosti, které mi unikly," uvedl Jaroslav Pulkrábek.

Přijmeme-li autorovo pozvání, tak se s jeho novou knihou nejprve podrobně rozhlédneme po Volarech a okolí. Dočteme se například o ztraceném morovém sloupu, o volarské Golgotě, poznáme odpověď na otázku, co je ve Volarech nejstarší, odkud se vzal volarský dům i podrobnosti o konci druhé světové války, kdy městem prošla smrt a pokračovala i dál na Šumavu v podobě málo známého druhého pochodu smrti.

Z Volar se vydáme přes Soumarský most na České Žleby, Stožec, Želnavu a na mnoho dalších zajímavých míst. Všude budeme potkávat němé svědky často neuvěřitelných příběhů, ale i dnešní obyvatele, z nichž někteří leccos pamatují. To vše v kraji, který chrání obraz Madony s bílou růží v kapli pod Stožeckou skálou, pod níž vyvěrá i zázračný pramen. "Ne každý, kdo přijde, uvidí, ne každý, kdo uviděl, porozumí," píše se v knížce. Jaroslav Pulkrábek radostem i slzám Stožecké Madony, kterých prý bylo dost a dost, rozumí. A to je štěstí i pro nás...

Autor rovněž poděkoval všem přátelům, kteří mu při psaní knihy pomáhali. Dobrá zpráva pro vnímavé čtenáře a milovníky šumavské historie, propojené až po dnešek, je, že už bylo rozhodnuto o třetí knize Jaroslava Pulkrábka. Toulavý písmák, fotograf a myslitel nás v ní povede prý tentokrát směrem od Volar přes Zbytiny na Prachatice.

Copyright: PRACHATICKOnews.cz, Všechna práva vyhrazena