Populární mistr pekař Augustin Sobotovič slaví osmdesátku LENORA/VOLARY - 26. března 2020 - 9:53 - Osmdesáté narozeniny slaví mistr pekař Augustin Sobotovič. Do dlouhé řady gratulantů se s novinářskou kytkou staví i naše redakce.

   Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL 

   Přejeme ti Gusto, hodně zdraví, štěstí, lásky a spokojenosti, ať ještě dlouho zatápíš a pečeš jak ve své domovské peci v Lenoře, tak i ve Volarech, kde bydlíš, a na dalších místech Pošumaví a jižních Čech! Gusta se narodil v březnu roku 1940 ve slovenské osadě Šalgočka u Hlohovce. V 50. letech se vyučil na Slovensku pekařem a dva roky pekl než se vydal budovat Havířov a na Šumavu pak narukoval na vojenskou základní službu.

   Starosta Lenory Richard Němec měl šťastnou ruku, když v roce 2002 hledal pekaře, který by pokračoval v přerušeném pečení v historické obecní peci. Šel se totiž poradit právě s Augustinem Sobotovičem, jestli by o někom nevěděl. A to byla ta správná trefa, protože se ukázalo, co dosud málokdo tušil, že Gusta je vyučený pekař a že ho pečení v Lenoře zajímá!

   Nejvíc jsme se s ním poznali, když jsme o pečení v lenorské peci natáčeli s Tomášem a kameramanem Petrem Krejsou naši první reportáž pro Toulavou kameru České televize. S otevřenou pusou jsme koukali, že ten sympatický chlap jako hora, Šumavák jako poleno, rodák ze slovenského Hlohovce, má i jemný pedagogický talent a krásný vztah k lidem, rád si s nimi povídá a umí i naslouchat. Krok za krokem nám ukazoval svoje pekařské řemeslo napasované na podmínky starobylé hliněné pece z roku 1834. Stejně tak jeho řemeslo poznávají stovky a dnes už tisíce lidí, kteří léta chodí na pečení s Gustou a také jeho skvělým týmem, do kterého patří i jeho žena.

   Historickou pec u silnice v Lenoře roztopili znovu v roce 1997. Každou poslední sobotu od dubna do silvestra tu pečou dobroty, jako česnekovou pomádou mazané lenorské placky, houstičky pletené z jednoho pruhu těsta, někdy i dalamánky, ale vždycky úžasný domácí chléb. Dobroty upečené ze surovin, které poskytují sponzoři, se tu neprodávají, ale rozdávají lidem. Dobrovolné finanční příspěvky pak dostávají těžce zkoušené, postižené děti. I na ně Augustin Sobotovič myslí. A ony na něj také.

   Daleko nejde populární Gusta, šéf Velké lóže pecařské, kterou založil a upravil pro ni hymnu Pec nám spadla, ani pro úsměv a nějakou legrácku. Vždyť smysl pro humor mu kouká přímo z očí. A určitě mu také pomáhal v životě v nejednu zapeklitou chvíli. I se "svou" pecí v Lenoře pár takových okamžiků prožil. Jednou pec naboural kamion, který se nevešel na docela úzkou silnici, která vede hodně blízko pece. Bývala to kdysi ani výhoda, když sem hospodyňky nosívaly vlastní těsto, aby jim ho pekař upekl. Dnes je to, po šumavsku řečeno, vošajstlich, pro pec i návštěvníky. Gusta tenkrát dokázal se svými spolupracovníky zase vrátit pec do života, pro radost lidem a větší slávu Lenory.

   Kolik strachu a obav zažil, když vloni začátkem října vyletěl do povětří obytný dům v těsné blízkosti lenorské pece. Ty obavy se samozřejmě týkaly neštěstím postižených lidí, a hned potom i jeho pece. Ta nakonec měla velké štěstí, že neblahou událost přežila téměř bez úhony. A zachovaná zůstala i přípravna, protože se nacházela až v druhém sousedícím domě. Ovšem pořádný úklid Gustu a jeho lidi neminul.

   Když někdo něco dobře umí, tak se to ani v dnešní době v Čechách neutají. A tak Augustin Sobotovič s manželkou a dalšími spolupracovnicemi už dlouho dostávají pozvání na různá místa, aby tam potěšili lidi pekařským řemeslem. Patří mezi ně celá řada štací, třeba mlýnský skanzen v Hoslovicích na Strakonicku, kde mají také pec, nebo Prachatické muzeum, či Panský dům v Bavorově, kde pečou i ve sporáku. Ovšem dalším zvláštním místem je pec ve dvoře Městského muzea ve Volarech, která se stala druhou domovskou pecí Augustina Sobotoviče, když časem přesídlil z Houžné do Volar.

   Zvláště pečení v Lenoře přitahuje řadu dlouholetých přátel pekařského týmu a jeho šéfa Augustina Sobotoviče. Zahrát a zazpívat přijdou příjemní Kůrovci z Kašperských hor. Lidé přinesou dárek nebo si chtějí jen tak potřást pravicí s pekařským mistrem. Přijdou i mladí, jako partička Sokolů z Písku, u pece si udělají selfíčko, do návštěvní knihy složí básničku. Kdo chce může i pomáhat, třeba přinést kynoucí chléb na ošatkách z kuchyně do přípravny u pece. Přivítali tady nedávno i korunovanou návštěvu, totiž jeho Veličenstvo, krále Pohádkového království, Václava I., Vydra zvaného. Ten se i s doprovodem členů Pohádkové akademie zúčastnil pravidelné Lenorské slavnosti chleba, která se bez pečení v peci samozřejmě také neobejde.

   První pečení po loňském říjnovém neštěstí v Lenoře mělo v sobotu 28. prosince zvláštní, rozechvělou atmosféru. Na místě ji prožily houfy návštěvníků, dalším milovníkům pečení ji zprostředkovali reportéři, fotografové a kameramani. Promítla se i v tradičním úvodním slově Gusty Sobotoviče. Jako vždy popsal hospodyňkám jak zadělává, připravuje a peče pšenično-žitný chléb ze čtyřiceti procent žitné mouky a šedesáti procent mouky pšeničné. Popřál všem boží požehnání a šťastný nový rok, zazpíval si s nimi pecařskou hymnu, a také se vyznal: "Poslední pečení v roce a první jarní, dubnové pečení, jsou dvě chvíle, které si nejvíce u pece užívám. Přeji i vám dobrou pohodu!"

   Také my v redakci PRACHATICKOnews.cz si s tebou, Gusto, užíváme každičkou chvíli při našich setkáních. Opatruj se! A pořádně to oslav! 

Copyright: PRACHATICKOnews.cz, Všechna práva vyhrazena