|
Text: Ivo
Rolčík, volarský meteorolog a záchranář
Máme za sebou zimu, která se
zapíše do historie České republiky jako druhá nejteplejší za
období od roku 1961. Šlo opravdu o extrém i na Šumavě?
Sněhová pokrývka, která k zimě
neodmyslitelně patří, byla v nižších šumavských polohách
opravdu jen pár dní a to ještě ve vrstvě, která nepřekročila
jednotky centimetrů. Silnější mrazy vůbec v podhůří Šumavy
nenastaly.
Například v Prachaticích byla
naměřena nejnižší teplota v poslední dekádě ledna -8,4°C.
Velmi často ale teploty stoupaly v průběhu celé zimy vysoko
nad bod mrazu. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenaly Prachatice
16. února a to 17,0°C. Celodenní mráz byl za celou zimu
pouze ve 4 dnech.
Pokud se zaměříme na vyšší
šumavské polohy, ani tady se nedá hovořit o „zimě“. Polohy
nad 700 metrů sice sněhovou pokrývku zaznamenaly zhruba ve
třetině až polovině zimních dnů, ale i to je velmi výrazný
podprůměr. Nejchudší na sněhovou pokrývku byl prosinec, kdy
sníh ležel třeba ve Volarech jen dva dny, v lednu a únoru
ležel sníh asi polovinu měsíce.
Vrstva sněhu ale byla i v
polohách do 900 metrů velmi podprůměrná, často leželo jen
několik centimetrů sněhu, maximum 16 centimetrů na konci
února hovoří za vše. O trochu lépe na tom byly polohy blízko
hranic, kde je patrný vliv návětří, tudíž zde padá větší
množství srážek.
Horské polohy nad 1000 metrů na
tom byly samozřejmě o poznání lépe, co se týče sněhové
pokrývky. Díky častým oblevám a dešťovým srážkám ale i v
polohách do 1200 metrů docházelo k významnému tání sněhu,
což se velmi negativně podepsalo na zimní sezóně v
lyžařských střediscích.
Úprava běžeckých stop byla často
nemožná. Například v okolí Kvildy sníh několikrát za zimu
zcela roztál. Pouze nejvyšší šumavské hřebenové polohy měly
sněhovou pokrývku po celou zimu, nejvyšší vrstva sněhu byla
naměřena před pár dny v první březnové dekádě a to mezi 130
cm až 165 cm.
Díky meteostanicícm v nejvyšších
polohách víme, že i zde byla zima velmi teplá, celodenní
mrazy byly jen v jedné třetině dní, průměrná teplota byla
vysoko nad průměrem. Ani nejvyšším polohám se nevyhnuly
dešťové srážky, ale velká vrstva sněhu působila jako houba a
sníh tak neroztál, jen obsahoval více vody.
Poprvé v historii měření teplot
na Šumavě se stalo, že v období klimatologické zimy
(prosinec až únor) neklesla ani na jedné stanici teplota pod
hodnotu -20°C. Tu nejnižší teplotu naměřila stanice Perla na
okraji Jezerní slatě u Kvildy -19,9°C. Měsíc únor byl
významně srážkově nadprůměrný, většina srážek ale byla ve
formě dešťové, což není v únoru obvyklé. Milovníci zimy si
tak zimních radovánek příliš neužili. Nezbývá než doufat, že
se příští zima v tomto ohledu polepší.
Ivo Rolčík,
www.pocasi-volary.cz
|
