Z redakční
pošty: Pavel Pechoušek, Turistický spolek Lipenska
„Čím více lidí, tím více problémů. To je
jednoduché. Podle informací, které mám od hoteliérů, tak
letos bude výjimečné léto,“ uvádí Milan Bukáček šéf Vodní
záchranné služby ČČK Český Krumlov, která patří mezi složky
integrovaného záchranného systému.
V roce 2019 vyjížděli lipenští záchranáři ke
192 zásahům, ať již se odehrály přímo na vodě nebo na břehu.
Velká část z nich se stala během letních prázdnin a bylo to
zhruba o 10 procent více, že v roce 2018. Nejčastěji
vyjížděli k převráceným plachetnicím a v minulých létech pak
k rybářům.
„Starší rybář, který vypadne z pramice, je
náš statisticky nejčastější případ. Jedná se o nejvíce
ohroženou skupinu,“ říká Bukáček. Loni se jim podařilo
zachránit pět životů lidí, kteří by bez okamžitého,
profesionálního a rychlého zásahu nepřežili. Třem lidem již
ale pomoc nedokázali. „Letos můžeme celkově čekat větší
počet případů,“ uvádí Bukáček.
Zatím mají během května a června jen minimum
zásahů. „Plachetnic i rybářů je na Lipně podstatně méně.
Také jsme měli štěstí, že se nám vyhýbají klasické lipenské
bouřky, okamžitá změna počasí se silným větrem a vlnami.“ Ty
pak bývají příčinou mnoha nehod a krizových situací.
Návštěvníci často nedodržují základní pravidla a dostávají
se do problémů.
Záchranáři, kteří svou práci dělají bez
nároku na honorář, se bojí, že jim na sezónu budou chybět
peníze. Koronavirus jim totiž naboural jejich rozpočet.
Pobírají sice dotaci z kraje a ministerstva vnitra, ale asi
dvě třetiny peněz ze zhruba tří milionového ročního rozpočtu
si byli zvyklí vydělat sami vedlejší činností. „Budeme muset
hledat další partnery,“ říká Bukáček. Velkou část jejich
příjmů tvoří pořádání teambuildingů či školení pro firmy, na
ty ale letos firmy nemohly zvát a tak přemýšlí, čím nahradí
ušlý zisk.
Peníze potřebují na běžné provozní výdaje,
nákup nového vybavení, opravy, údržbu, pojištění. Velkou
investicí posledního roku byla výstavba nové loděnice. Letos
by rádi vybudovali novou čističku odpadních vod.
Služby mají záchranáři náročné. Od 27. června
do 1. září slouží v Dolní Vltavici 24 hodin denně, ve třech
lidech. Střídá se zde asi 30 lidí. Jedná se dobrovolníky,
často aktivní či bývalé vojáky, či policisty, zdravotnické
záchranáře nebo lékaře. Se službami pomáhají také studenti.
Záchranáři také trénují vlastní mládež, aby je měl kdo
nahradit.
S rozvojem lipenské infrastruktury, případným
nárůstem ubytovacích kapacit a navýšení počtu lůžek je podle
Bukáčka nutné vyvolat diskusi nad možností, aby se z části
vodních záchranářů stali profesionálové, jako je tomu u
horské služby. Půjde pak především o zajištění potřebných
služeb v měsících mimo hlavní sezonu.
"Úlohou Turistického spolku Lipenska, jehož
jsou vodní záchranáři členem, je zvát do regionu turisty a
návštěvníky. Turistický ruch a služby na něj navázané, je to
poslední, co našemu příhraničnímu regionu zbylo k obživě a
rozvoji. Máme proto radost, když sem lidé míří na dovolenou,
ale zároveň to u vody přináší i obavy o jejich bezpečí.
Mnoho lidí je nezodpovědných a ten kdo nad jejich bezpečím
bdí, jsou právě záchranáři. Koronavirus jim výrazně
zkomplikoval život a vyřadil nezbytné příjmy potřebné pro
zajištění jejich činnosti. Zvyšuje to riziko ohrožení života
našich návštěvníků. Proto musíme hledat cesty jak jim
pomoci," řekl předseda Turistického spolku Lipenska Jiří
Mánek.
|
|
|
|
|
|
OD ČTENÁŘŮ |
|
|
|
|
|
PRACHATICKOnews.cz
Husova
68, 383 01
redakce@prachatickonews.cz
|
|
|
|
|