FOTO: Vimperkem krok za krokem. Cíl: lesní křížová cesta VIMPERK - 16/5 2020 - 19:29 - Na místě křížové cesty z 19. století vznikla v lesíku pod areálem Vodníku před devatenácti roky nová. Jdeme se tam květnovým ránem podívat.

   Foto: ZDENĚK PŘIBYL

   Nejdřív projdeme městem od parku u základní školy vedle řeky Volyňky. Už tady si můžeme připadat jako v lese anebo alespoň mezi lesními zvířátky. Ostražitě nás sleduje rys, opodál odpočívá matka liška se dvěma liščaty, dvojice divočáků se zase tváří dost odhodlaně a na všechny dohlíží bystrá sova. To vše vymalováno v barvách nebo vyřezané v průběhu vimperských Dřevařských sympózií.

   Šeříky kvetou letos přímo na čas, kytice květů pod pamětní deskou věnovanou americké armádě, která osvobodila před 75 roky Vimperk, ještě nezvadla. K šeříkům se přidávají Na Koreji i růžové kaštany. Po chvíli překročíme Křesánovský potok, v jehož údolí se pod skalami pilně pracuje, a ocitneme se na začátku křížové cesty. Přestalo pršet a stromy a keře vypadají osvěženě. Nikdo nás nehoní, a tak jdeme krok za krokem lesní cestou, protkanou roztodivnými kořeny, která od počáteční aleje javorů kličkuje a stoupá jehličnatým lesem až na vrchol kalvárie.

   Původní vimperská křížová cesta byla vybudována v sedmdesátých letech 19. století a vysvěcena v roce 1884, za působení prvního vimperského děkana Jana Filipa Brunnera. O její založení se zasloužil Johann Steinbrener, knihař, podnikatel a mecenáš, na kterého dnes vzpomínáme jako na šumavského a vimperského Baťu.

   Obecně křížová cesta v evropských katolických zemích symbolicky zobrazovala v jednotlivých zastavením utrpení Ježíše Krista na jeho poslední cestě od domu římského soudce Piláta Pontského na horu Kalvárii v Jeruzalémě.
Ubíhající čas se na křížové cestě ve Vimperku, která byla až do konce druhé světové války také místem pravidelných poutí, podepisoval stále víc. S odchodem německého obyvatelstva v roce 1946 a s nástupem komunismu její zastavení postupně osiřela.

   V roce 2001, 6. dubna, byla obnovená vimperská křížová cesta na nevysokém chlumu vysvěcena českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou. Jejích 14 zastavení, dřevěných očíslovaných skříněk na štíhlých kamenných sloupech pod klenbou smrků, borovic a buků, opět zobrazuje dávné mystérium z počátků křesťanství a promlouvá k věřícím a vnímavým. Dílo pilného řezbáře a sochaře Davida Fialy z Krabčic, které má své čestné místo mezi vimperskými památkami, působí i dnes silným dojmem. Citlivě souzní i s okolním koutem čisté přírody...

Copyright: PRACHATICKOnews.cz, Všechna práva vyhrazena