|
Text a foto:
LUKÁŠ KARBULKA, KATEŘINA PŘIBYLOVÁ, ZDENĚK PŘIBYL a
Pavel Kluibr
Po Tour de Libín a nějakém tom
odpočinku jsme se vydali znovu do jarní přírody. Pokračovali
jsme tak ve výletech a fotoreportážích v době stavu nouze a
omezení veřejného života. Pomocí vlaku jsme z Prachatic
přijeli do Bavorova, ze kterého jsme zahájili výšlap až na
skalnatý vrch Malošín. Cílem naší výpravy se stala zřícenina
gotického hradu Helfenburk, který se právě na Malošíně
nachází.
Startujeme tedy v Bavorově, ve
městě, kde žije necelých šestnáct stovek obyvatel. Narodilo
se tu i pár osobností, jako byl například osobní kancléř
tehdejšího prezidenta Edwarda Beneše, Jaromír Smutný.
Pochází odtud také první prezident Mezinárodní loutkářské
organizace Jindřich Veselý a básník Josef Krasoslav
Chmelenský.
Je otázkou, v jakém roce bylo
město přesně založeno. První zmínka o něm je z roku 1228 a
na vzniku Bavorova se podílel rod Bavorů ze Strakonic. Roku
1351 se stávají držiteli bavorovského panství bratři z rodu
Rožmberků. Po jejich smrti však nikdo z rodu již o
helfenburské panství nestojí. Panství se často předává mezi
různými rody a až v roce 1719 Bavorov získávají
Schwarzenberkové.
Dokonce 7. srpna 1747 císařovna
Marie Terezie vlastní rukou podepsala a potvrdila bavorovská
privilegia. Město v devatenáctém století zasáhly dva velké
požáry a při jednom z nich byl zasažen i gotický kostel
Nanebevzetí Panny Marie z konce čtrnáctého století. Na konci
druhé světové války bylo město osvobozeno americkou armádou.
V roce 1991 je Bavorov uznán za člena Svazu měst a obcí a v
roce 2000 se stává Bavorov opět městem díky rozhodnutí
Poslanecké sněmovny.
Z města, které krátkou chvíli
náleželo i tehdejší prachatické obci, vycházíme nahoru, kde
ustupují stavení a přibývá přírody. Už v polovině cesty
vidíme v dáli nejvyšší části hradu. Pokračujeme v cestě až k
nedávno opravené bývalé hájovně pod Helfenburkem a to
znamená, že jsme jeden kilometr od cíle. Zde se kocháme u
krásného rybníčku s ostrůvkem, poblíž se také nachází výběh
s bílými daňky.
Po krátké přestávce se vydáváme stoupající
cestou lesní cestou. Kilometr dlouhá cesta je po pravé
straně lemována velkým množstvím mravenišť, na kterých
jejich obyvatelé pilně pracují. I tady nedávné vichřice
způsobily škody, které se již skoro podařilo odstranit.
Necelé dvě hodiny cesty a už
jsme na místě, které leží 683 metrů nad mořem. Velmi dobře
zachovalá zřícenina patří mezi vůbec největší zříceniny v
České republice. Gotický hrad byl vystavěn bratry Rožmberky
po povolení krále Karla IV v roce 1355. Ve druhé polovině
patnáctého století bylo k monumentálnímu hradu přistavěno
ještě velké předhradí. Majitelé se na hradě často měnili, a
i když se hrad několikrát vrátil zpět svým zakladatelům -
Rožmberkům, je roku 1593 definitivně prodán Petrem Vokem z
Rožmberka Prachaticím. Důvodem bylo vybudování nového zámku
Kratochvíle Rožmberky.
Hrad přešel dále do rukou
Eggenbergů nebo Schwarzenberků, ale již nikdy nebyl obydlen.
Od roku 1928 se staly pozůstatky hradu majetkem státu a ve
třicátých letech byla zřícenina zpřístupněna veřejnosti.
Helfenburk se stal také roku 1963 kulturní památkou a v roce
1977 byla opravena jižní věž na rozhlednu. Hrad je majetkem
města Bavorov.
K hradu se vztahují dvě lidové
pověsti. První z nich vypráví o chudém dudákovi, který si
oblíbil černého zatoulaného kocourka. Jednou v noci dudáka
pozval muž v černém na hrad, kde si měl přivydělat. V
místnosti se nacházeli jen kocouři, kteří se při dudákově
rychlejší hře začali podobat čertům. Dudák byl za své hraní
bohatě odměněn. Dudák si až po nějaké době uvědomil, že ten
muž v černém, který ho pozval hrát, byl jeho černý kocourek.
Toho už víckrát v životě neviděl.
Druhá z pověstí vypráví o
čertech, kteří kazili stavitelům práci při budování hradu
Helfenburk. Důvodem jejich sabotování stavby hradu byl ten,
že stavba čertům obsadila jejich místo ve skalách. Nakonec
se domluvili, že stavitelé ve skalách pod hradem vyhloubí
obydlí pro čerty a ti nechají na oplátku hrad v klidu
dokončit.
Zřícenina v těchto časech je
bohužel stále veřejnosti uzavřena a probíhají zde
rekonstrukce. Proto se procházíme kolem impozantního hradu,
uděláme pár fotek a vracíme se zpět na nádraží v Bavorově.
Na našich fotografiích se ale můžete podívat na tradiční
akce, které se tu konaly v minulosti, které se sem jistě
brzy vrátí.
Hamlet:
Středověké a novověké
bitvy:
Miss koza:
Výstup a slavnosti:
|
