Zprávy - Foto - Inzerce - reklama/redakce  

 
  FOTO: Šumavská voroplavba předvedla vázání a plavbu vorů

ŠUMAVA – 6/7 2020 - 12:03 – Na Rechlích u Modravy v sobotu za krásného počasí vonělo dřevo i oheň v lese a sešly se desítky lidí. Přišly se podívat na vázání a plavení vorů.

      

   Text a foto: TOMÁŠ PŘIBYL

  

Rechle leží jen kousek od Modravy v nejvyšších částech centrální Šumavy. Začíná tu Vchýnicko-Tetovský plavební kanál. Ten napájí voda z legendární šumavské řeky Vydry a plavilo se v něm od začátku 19. století dřevo z hlubokých šumavských hvozdů do Křemelné, která nemá tak kamenité koryto jako Vydra, a dál pak po Otavě a Vltavě až do Prahy nebo také až do Německa.

V sobotu se tu konala další ukázka vázání a plavení vorů. Připravil ji národní park s kašpersko-horskou radnicí a Šumavským kulturním spolkem. V kanále se v minulosti nikdy vory neplavily - jen klády a polena. Samotné vázání vorů začínalo až níže po proudu na Čeňkově pile a dalších vazištích. Začátek Vchýnicko-Tetovského kanálu je dnes ale asi jediné místo na Šumavě, kde je možné stavbu vorů a plavení bezpečně ukázat.

Na příchozí tu kromě voňavé lesní atmosféry čekal podrobný výklad od Karla Ešnera. Kdo dobře poslouchal, mohl se dozvědět třeba to, co jsou vořiny a houžve nebo šrek a jak těžký měli voraři život a jak navzdory tomu zůstávali dobré mysli. A nechyběly také ukázky, do kterých se mohla zapojit i veřejnost a zkusit si práci s pilou, nebozezem i výrobu houžví a odkorňování. A pak přišlo na řadu spouštění vorů do kanálu, jejich svazování a plavba v dobovém oblečení. Svézt se mohli i návštěvníci akce, která se bude letos opakovat ještě dvakrát 1. a 22. srpna.

Vázání vorů a jejich plavení byla tvrdá dřina. Muži, kteří se takto živili, často vstávali ve tři hodiny ráno a vyrazili ostrým pochodem na svažiště. Ušli třeba i několik desítek kilometrů. Pak vory vázali a plavili dolů po proudu a domů se pěšky vraceli zmožení až na noc. K jídlu často měli jen polévku a hned další den je čekalo další plavení. Takto museli vydržet tři měsíce v roce, kdy byly řeky nejplnější vody a řada z nich při nehodách přišla o život.

 
 

FOTOREPORTÁŽE

 
     
 

PRACHATICKOnews.cz

Husova 68, 383 01

redakce@prachatickonews.cz

TOPlist

 

 

 

 

 

 
 

Copyright: PRACHATICKOnews.cz, Všechna práva vyhrazena