Zajímavé také je, že jde o nechtěný objev, protože v jezeře hledali šídlatku. Tu nenašli, ale především zjistili, že na dno jezera, které bylo těžce poškozeno kyselými dešti, se opět vrátil život.  

Dno mělkých příbřežních oblastí Prášilského jezera pokrývají tmavě zelené porosty větvených řas

   Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR se do Prášilského jezera vypravili letos na mimořádný potápěčský průzkum po několika desetiletích. Naposledy se tu potápěli v 90. letech a našli dno prakticky bez života po kyselých deštích. Tentokrát naopak na dně objevili kypící a velmi bohatý život.

Mikroskopický snímek ruduchy (červené řasy) rodu Batrachospermum

   Tisková zpráva centra mluví dokonce o tom, že bohatost života pod hladinou jezera vyrazila hydrobiologům dech: „Dno pokrýval hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.“

Slizové kolonie nálevníka druhu Ophrydium versatile (lahvenka velká)

   Hlavní cílem ponoru byla šídlatka. Tu na našem území sleduje hydrobioložka Martina Čtvrtlíková a ona vedla průzkum jezera. „Dno mělkých příbřežních oblastí místy pokrývaly železité sraženiny s množstvím tmavě zelených porostů větvených řas, které se vyskytovaly v hloubce do dvou metrů a na volném dně severní části jezera dosahovaly téměř stoprocentní pokryvnost při výšce porostu pět centimetrů,“ vysvětlila.  

Slizové kolonie nálevníka druhu Ophrydium versatile (lahvenka velká)

   „Největším překvapením pro nás však byl objev slizových kolonií o průměru až několik centimetrů s výrazným zeleným okrajem, které porůstaly ponořené větve padlých stromů do hloubky dvou metrů,“ říká hydrobiolog Petr Znachor. Jedná se o koloniálního nálevníka druhu ophrydium versatile - lahvenka velká, mezi jehož význačné charakteristiky patří právě tvorba nápadných slizových kolonií, z nichž největší obsahují až jeden milion buněk. „Ačkoli je lahvenka živočich, právě přítomnost symbiotických řas jí umožňuje kombinovat živočišný a rostlinný způsob života. Symbiotické řasy jsou převážně zodpovědné za tvorbu cukrů, živiny (dusík a fosfor) nálevník získává filtrováním vody a chytáním rozptýlených částic včetně baktérií,“ doplnil Petr Znachor.

Mikroskopický snímek lahvenky velké. Jak název napovídá, buňky mají lahvovitý tvar o délce 200–300 mikrometrů

Mikroskopický snímek lahvenky velké. Buňky mají lahvovitý tvar o délce 200–300 mikrometrů

Prášilské jezero na Šumavě

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2018, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***