OBRAZEM: Kam mizí šumavská voda? Diskuse se ve Volarech

 VOLARY - 20. srpna 2017 - 9:13 - Kam mizí šumavská voda byl název diskusního pořadu s docentem RNDr. Janem Pokorným, CSc. Pořad připravily Městské lesy Volary a v salonku městského hotelu Bobík ho zahájil Ing, Miroslav Řežábek, jednatel společnosti.

 Text a foto: Ladislav Beran

   Beseda se linula tokem vody řek, potoků, potůčků, moří, ale i lesů, luk, polí a hájů. Doktor Pokorný poukázal zejména na různé nástrahy počasí, přírodních vodních živlů a hlavně na rozdíl teplot v jednom čase na jednom místě. To když ukazoval, jak to vypadá na střechách velkých budov, kde naměřil teplotu až 60°Celsia, která se odrážela od betonové výhně, a například v parku ve stromové aleji, kde byla teplota okolo 25°Celsia. Dále bylo zajímavé srovnání mezi pevnou půdou a výškou stromů. Velmi zajímavý byl návrat do historie k řekám Eufrat a Tigris, či starého Říma, kde závlahové programy vznikaly.

   Proč na Šumavě mizí voda - to bylo jádro diskuse, a tak mnohé výzkumy a měření jednoznačně potvrdily, že jsme to my lidé, kteří jsme si špatným hospodařením s vodou zadělali na velký problém. Kácení lesů, rozorání mezí i remízků - to vše zvyšuje skleníkový efekt, který potom způsobuje vysušování země.

   Tato beseda o vodě byla jakoby navazující na povodně před patnácti lety, na které dodnes vzpomínáme. Tento přírodní úkaz, potvrdil přísloví, že před vodou jako živlem se neuteče.

   To jsem, ale odbočil, vraťme se k šumavské vodě. Zajímavostí bylo zjištění, že bývalo až na 800 000 kilometrů mezí. To byla důležitá překážka pro zadržení vody a pokud jich dodnes rapidně ubylo, musí to být znát, zejména na odtoku vody, která shůry nateče, ale taky zdola rychle odteče. Jedno asijské přísloví říká "...před přírodou a vodou je třeba mlčet," dodal RNDr. Jan Pokorný. 

   Byla to velmi solidní přednáška, na kterou navázala diskuse. Do té se zapojili odborníci i laici a vše směřovalo k vodě, ale i kůrovci a suchu na vrcholech. Pan Pokorný vše velmi fundovaně a lidsky vysvětlil tak, že to pochopil každý. Ať již to bylo k vrcholkům Šumavy, či údolí i zastavěným částem krajiny.

   Vše zakončil zajímavý dotaz, který podal jeden z volarských odborníků, a to, zda se již doktor Pokorný setkal s lesem, který se po omlazení natolik vzchopil, že je zde dnes krásný les. Odpověď zněla "no, tak mladý zase nejsem...", čímž bylo vysvětleno vše.

   Byl to pěkný podvečer a téma velmi vhodné, neboť to, co v posledních letech zažíváme okolo vody, je často velmi špatné, a jak se k vodě, ale i k přírodě lidstvo chová, tak se nám to vrací, bohužel negativně.

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2017, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***