![]() |
Zprávy - Kriminalita - Publicistika - Kultura - Fotoreportáže - Inzerce - Názory - Počasí - FACEBOOK - Sportovní odkazy |
![]() |
OBRAZEM: Nejen prachatická Spravedlnost je v Praze PRACHATICE - 19. července 2011 -
11:09 - V období
19. května – 20. srpna se ve Valdštejnské jízdárně Senátu
Parlamentu České republiky v Praze koná výstava Rožmberkové,
rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Připomíná 400 let od
úmrtí Petra Voka, posledního mužského potomka rodu Rožmberků, zemřelého
v Třeboni dne 6. listopadu 1611. Pořádána je Národním památkovým
ústavem. I Prachatice na ní mají zastoupení. Z redakční pošty: Antonín Jurčo, odbor stavebně správní MěÚ Město Prachatice na výstavu zapůjčilo originál sochy Spravedlnosti z městské kašny, který od roku 2004 doplňuje vstupní mazhauz Staré radnice. Socha byla dokončena roku 1583 kameníkem Janem Pilštnycerem z Českého Krumlova za honorář 24 kop grošů, a to podle návrhu Ondřeje Vlacha Torniaka, pocházejícího ze švýcarského Bondu. Na svém původním místě na kašně stála až do roku 1903, kdy byla nahrazena mramorovou bustou císaře Josefa II., odstraněnou v roce 1918. Socha Spravedlnosti se na své místo následně vrátila roku 1925.
Tmavošedá dioritová socha sestává z podstavce, na kterém
stojí ženská postava výšky cca 163 cm, personifikující Obezřetnost,
Statečnost, Mírnost a sílu a nestrannost, jejímiž atributy jsou meč
a váhy. Ty odkazují na důležité ideály tehdejší městské
samosprávy. Podstavec zdobí vytesaná rožmberská růže, pod kterou je nápis Anno dni 1583, dále znak města, tvořený lvem a dvěma zkříženými klíči nad ním, rožmberský erb a druhá rožmberská růže. Prachatické muzeum poskytlo části původních chrámových lavic z kostela sv. Jakuba Většího pocházející z roku 1546. Provedeny jsou z borového dřeva zdobeného řezbami. Čela lavic nesou znak Rožmberků (pětilistou růži), znak Gutštejnů (paroží), znak města Prachatice, znak Českého království (lva) a kartuši s letopočtem 1546. Postranice lavic zdobí řezba ukřižovaného Ježíše Krista, vyrůstajícího z hlavy jelena, okřídleného lva (sv. Marek Evangelista) a anděla, jednoocasého lva držícího v tlapách dva klíče, žen s křídly (sfingy), dvou kohoutů a motivu lidské hlavy. Římskokatolická farnost Prachatice a Prachatické muzeum zapůjčily lipové dřevořezby sv. Jakuba z Fefrů, sv. Anny z Fefrů a sv. Jana Křtitele z Fefrů. Dřevořezby pochází z období let 1490 - 1500 a tvořily výplň střední části zřejmě hlavního oltáře umístěného koncem 15. století v kostele sv. Anny na Libínském Sedle. Prachatice patřily Rožmberkům mezi lety 1444 - 1457, následně Oldřich II. z Rožmberka město prodal bratrům Prokopovi a Janovi z Rabštejna. Město Rožmberkům patřilo také v letech 1501 - 1601, poté jej Petr Vok prodal císaři Rudolfu II. Habsburskému.
Ve městě lze spatřit mnoho atributů, odkazujících k Rožmberkům.
Nepřehlédnutelná a obecně nejznámější je malba zmíněného Rožmberského
jezdce na čelní stěně Dolní (Písecké) brány. Atika brány nese v nikách
malované pětilisté růže.
Kruhový medailon s malbou rožmberského jezdce se nachází na
parapetní části čelního arkýře Bozkovského domu č.p. 184 na
Velkém náměstí. Malované rožmberské růže zdobí také např.
fasádu domu č.p. 134 v Horní ulici s typickou renesanční atikou.
Málo vnímaný je tesaný heraldický květ pětilisté růže
ve vrcholu masivního renesančního kamenného bosovaného portálu
domu čp. 61 v ulici Křišťanova. Husův dům čp. 71 (městská
knihovna) u nároží nese v omítce nad oknem v přízemí na
straně do Husovy ulice tenkou linkou vyrytého jezdce na koni. Vstupní
renesanční kamenný portál knihovny zdobí ornamentální plastická
výzdoba např. růžicemi.
Rožmberkové patřili mezi nejvlivnější české šlechtické
rody, od poloviny 13. století zastávali nejvyšší funkce na dvorech
českých králů a říšských císařů. Jejich sídlem byl původně
hrad Rožmberk ve stejnojmenné jihočeské obci, roku 1302 se jejich
rezidencí stal Český Krumlov. Poslední z Rožmberků, Petr Vok,
od roku 1602 sídlil na zámku v Třeboni. Do Rožmberského panství
postupně patřila většina území jižních Čech.
Rožmberkové představovali rodovou větev Vítkovců,
zakladatelem rodu byl Vítek III., syn Vítka I. z Prčice. Hrad Rožmberk,
coby rodové sídlo, založil okolo roku 1250 Vok I. z Rožmberka,
údajně skvělý rytíř. S tím souvisí středověká rytířská
kultura, obdivující ideál rytíře - jezdce. Ozbrojený jezdec na
koni byl často zobrazován malířsky i sochařsky, objevoval se na pečetidlech
či mincích. Často byl typizovaným zobrazením panovníka. Znakem
rodu byla ve stříbrném poli červená pětilistá růže se zlatým
semeníkem, později doplněná o zelené okvětní lístky. |
Máte informace stojící za zveřejnění? Nečekejte až zavoláme a ozvěte se nám sami. Napište nám e-mail nebo volejte: +420 724 576 434 a +420 607 640 368
|
|