Zprávy  Krimi  Od čtenářů  Kultura  Foto  Inzerce  Názory  FACEBOOK  Redakce  Reklama  Odkazy
  

 

 

 Česko-bavorsko-rakouská rysí populace se dlouhodobě nemění

 ŠUMAVA - 11. srpna 2016 - 10:37 - Moderní technologie, jako je sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňují v současnosti mnohem přesnější odhad velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Celá populace rysa čítá nyní 60 - 80 dospělých jedinců, shodli se odborníci z těchto tří zemí.

 Z redakční pošty: Jan Dvořák, mluvčí, Správa NP Šumava, Vimperk

www.dre-kon.cz  

   Odhad zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti Národních parků Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severovýchodě Český les/Oberpfälzer Wald, na východě Novohradské hory/Freiwald.

   Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu – využití fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců. Výsledky tohoto monitoringu v Národních parcích Šumava a Bavorský les v sezóně 2015/16 byly právě zveřejněny a jsou ke stažení na webových stránkách zde.

Rys "Krasny", foto č. 1

   „Na základě výsledků našeho společného dlouhodobého monitoringu můžeme konstatovat, že počet jedinců vyfocených a zároveň identifikovaných na území obou národních parků se dlouhodobě zásadně nemění. Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km2,“ uvádí zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.

   Vzhledem k velikosti jejich teritorií nežije většina rysů pouze na území národních parků. Svoje domovské okrsky mají z části nebo i zcela mimo chráněná území (viz mapa) proto je pro zjištění celé velikosti populace nutné zmapování jedinců i mimo jádrové území, ideálně v celé oblasti výskytu.

Foto č. 2

   „V rámci projektu Trans-Lynx, realizovaného v letech 2013-2015, jsme se věnovali právě otázce celkové velikosti populace. Spolupráce odborníků z ČR, z Bavorska i z Rakouska, nám umožnila spočítat rysy i v okrajových územích, včetně rysů přeshraničních – tedy těch, kteří žijí na území dvou nebo i tří států. Zjistili jsme, že celková velikost populace je 60-80 jedinců, přičemž toto číslo se nezvyšuje, populace spíše stagnuje,“ potvrzuje Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.

   Z výsledků monitoringu z 90. let minulého století, kdy byla rysí populace ve vrcholové fázi rozšíření, víme, že rysi využívali větší území přeshraničních hor, než je tomu dnes.

Foto č. 3

   „V posledním desetiletí ale z některých okrajových částí rysové zmizeli. Krom malé velikosti je česko-bavorsko-rakouská rysí populace ještě poměrně izolovaná, což výrazně zvyšuje její ohroženost. Aby populace mohla přežít, je nutné, aby se mohla dále rozšiřovat. To se ale v současnosti neděje,“ říká Elisa Belotti.

   "Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde zaznamenáváme rozmnožování, a jak ukazuje náš společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Zde je třeba řešit hlavně problematiku pytláctví a autodopravy," doplňuje zooložka Správy NP Šumava.

Foto č. 4

   Monitoring chráněných druhů je jedním ze základních činností spojených s posláním národního parku. Dlouhodobé sledování vývoje populace neznamená pouze informaci o probíhajících přírodních procesech, ale i relevantní zpětnou vazbu činnosti Správy NP Šumava se svěřeným územím.

   „Jsem velmi rád, že tato činnost pokračuje a má výsledky. Chtěli bychom výzkum a monitoring rysa dále rozvíjet a posunout na evropskou úroveň. Společně s partnery z Bavorska, Rakouska, Itálie a Slovinska jsme tak přednedávnem společně vytvořili a podali mezinárodní projekt v rámci evropského dotačního programu Interreg Central Europe,“ zakončuje vedoucí odboru ochrany přírody Správy Národního parku Šumava Martin Starý.

Foto č. 5

   Zajímavá je například historie rysího samce řečeného “Krasny”. Díky shromážděným datům z fotomonitoringu, pokrývajícím rozsáhlé území tří států, již máme několik prokázaných případů, že rysi dokážou překonat i větší vzdálenosti, a že se dokážou usadit i mimo chráněná území (kde je obzvláště na české straně hranice prostředí pro rysa stále dostatečně vhodné).

   Rysí samec „Krasny“ se narodil v červnu 2008 v oblasti Národního parku Šumava a fotil se v zimě 2008/2009 jako kotě v údolí řeky Křemelné (viz foto č. 1 a foto č. 2). Poté jsme o něm dlouho nic nevěděli, dokud ho v březnu 2011 nezaznamenali kolegové z Rakouska.  (viz foto č. 3 ). „Krasny“ se nakonec usadil v jižní části Národního parku Šumava a v přilehlých oblastech Rakouska a Bavorska (foto č. 4). Bohužel v říjnu 2014 rys „Krasny“ zmizel (jeho poslední fotografie foto č. 5) a je nepravděpodobné, že by byl ještě naživu...

  
  

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2016, Všechna práva vyhrazena

Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***

TOPlist