Zprávy  Krimi  Od čtenářů  Kultura  Foto  Inzerce  Názory  FACEBOOK  Redakce  Reklama  Odkazy
  

 

 NÁZOR: Snížení nájemného pouze napraví nespravedlnost

 PRACHATICE - 16. ledna 2015 - 9:53 - Vyjádření k názoru Petra Kneifla ze dne 20. 12. 2014, že Snížení nájemného současné problémy nevyřeší.

 Eva Novotná, Prachatice 

    www.dre-kon.cz

   S tím nelze než souhlasit. Snížení nájemného by pouze napravilo nespravedlnost ze strany Města Prachatice vůči cca 23 % občanů v nájemních bytech. Ti platí v nájemném ze svých rozpočtů výrazně víc, než jaká je potřeba na správu a údržbu domů, ve kterých bydlí. K tomu předložím městu podklady.

   Již v roce 2009 nájemníci platili v ročním nájemném proti vlastníkům více, od roku 2010 ale např. u bytu 70 m2 jsou srovnatelné roční náklady v nájemním bytě vyšší cca o 20 tisíc proti bytům ve vlastnictví. Trvá to již 5 let. Za teplo, vodu a el. energii platí všichni stejně.

   Můžete si to spočítat. V roce 2009, po třetím zvýšení nájemného podle Zákona 107/06 Sb., byl již nájem 34,86 za m2. Od roku 2010 dosud 53,49. V bytech družstevních a vlastnických, včetně všech dalších nákladů vyjmenovaných Petrem Kneiflem – bez splátek úvěrů, vychází náklad na m2 průměrně měsíčně maximálně na 29 Kč.

   Vložené investice do pořízení vlastnického bydlení, do svého majetku, nelze srovnávat s náklady na správu a údržbu bytů. Jsou to finance vložené ve vlastnictví majetku.

   K úvěrům - když jsou takové nabídky na "výhodné" hypotéky. Jenže - bohatnou z nich bankovní domy, které neprodělají ani při exekuci majetku, pokud dlužníci nejsou dále schopni splácet. Tak proč tomu stále nedělat velkou reklamu.

   V tom vidím tu nespravedlnost, vlastníkům se náklady od roku 2009 na na správu a údržbu bytů a domů nezvýšily. Nepřispívají tak více na údržbu veřejné zeleně, chodníků, sídlišť nebo na obnovu historických památek. Nájemníci to zaplatí. Utáhnou i chybějící nájemné za prázdné byty a investice do zateplování. A ještě zbude.

   Když v roce 2009 zastupitelstvo schválilo zvýšení roční daně z nemovitostí u bytů v desítkách či stovkách korun, podle velikosti majetku, na příštím jednání toto usnesení na návrh pravicových zastupitelů revokovali. Vlastníci se bránili a uspěli.

   Na nájemníky si stát vymyslel Zákon 107/06 o jednostranném zvýšení nájemného. Pokud vedení města nebralo ohledy na finanční možnosti občanů, bránit se nemohli. Tedy mohli, ale neuspěli. To nebyly rovné příležitosti. 

   Město by si mělo v počtu bytů, které získalo bezúplatným převodem od státu, slušných nájemníků vážit. Těch, kteří by třeba i měli možnost pořízení vlastnického bydlení, že v nájemním bytě zůstávají, protože jim to vyhovuje a po vlastnickém netouží. Obojí má svoje výhody a nevýhody. Ne je trestat nepřiměřeně vysokým nájemným. Pak jsou tady také ti, kteří nemají možnost vlastnického bydlení a jsou závislí na malém důchodu nebo nízké mzdě. To město nezajímá. Odkáže je na sociální dávky. I s nimi těžko s financemi vycházejí a mnoho obyčejných věcí si nemohou dovolit.

   Upřednostňovala bych snížit všem, proč chce město trestat ty bohatší za to, že si nechtějí postavit vlastní dům a zabrat další půdu, za to že řádně platí nájem a nájemní bydlení jim vyhovuje. Všechno má své výhody i nevýhody. Možnost výměny bytu při změně počtu členů domácnosti, změna bytu při změně zaměstnání, nebo chtějí-li se v klidu věnovat jiným koníčkům, než se starat o dům a zahradu. Problémy s některými uživateli bytů se vyskytují jak v domech města, tak částečně i v domech družstevních nebo vlastnických. 

   Město – to znamená centralizace obyvatel. Náklady města na infrastrukturu, svoz odpadu, údržby silnic a chodníků, jsou mnohem nižší v sídlištích než v koloniích rodinných domů. Ty město netvoří. Rodinné domy už zabraly hodně okolní krajiny a zemědělské půdy. A další chtějí stavět, když je nájemní bydlení pro rodinu tak finančně nevýhodné. Jak bude okolí malebných Prachatic vypadat za 100 let? Co bude s vybudovanými prázdnými byty v naších pěkných sídlištích?
Proč je cena tržního nájemného vyšší, než v obecních bytech ? Za to můžeme poděkovat našim zákonodárcům. 

   Nájemní bydlení je na našem území ve městech tradiční nejméně od 19. století. Jeho výši regulovaly radnice už za Rakouska-Uherska. Aby chudí lidé nemuseli bydlet pod mostem. 

   Potřeba zaplatitelného nájemního bydlení je respektovaná v zemích EU, jejichž životní a kulturní úrovni jsme se chtěli v roce 1989 vyrovnat. Mají na rozdíl od ČR takovou bytovou politiku, která neohrožuje životní úroveň nižší a střední třídy a už vůbec ne seniorů.

   V roce 2006 v důvodové zprávě k k navrženému zákonu 107/06 Sb. bylo uvedeno, že při skončení planosti tohoto zákona zavedením tržního nájemného může být dosaženo až dvojnásobku výše nájemného z roku 2006. Pro Prahu to tehdy znamenalo 75 Kč, pro obce 10 – 50 tisíc obyvatel 35 Kč. Toto o dost vyšší nájemné proti nájmům v bytech družstevních mohlo být pro běžné občany ještě přijatelné. Roční výpočet nájemného tehdy vycházel z 5% reálné kupní ceny nemovitosti zjištěné finančním úřadem, jak je to také běžné u všech původních zemí EU.

   Další vláda premiéra Topolánka, ministra financí Kalouska a ministra pro místní rozvoj Čunka vzhledem k nedokonalosti zákona vycházela z tehdejší nejvyšší nabídky kupní ceny u realitních kanceláří. Kdo asi to tak chytře pro vlastníky vymyslel? Tím došlo k navýšení ne na původní dvojnásobek, ale ve velkých městech až na 350 % stropu maxima regulovaného nájemného v roce 2006. Proto je cena tržního nájemného vyšší než v obecních bytech. A ani na tu mnoho občanů nemá. Také proto jsou obecní byty prázdné.

   Místně obvyklé nájemné, zpracovávané pro MMR různými agenturami a jistě dobře zaplacené, nikdy nebylo závazně stanoveno právním předpisem nebo zákonem, i když se jím vlastníci oháněli. I MMR si muselo být vědomo, že není šito na běžné občany a staronájemníky.
Místně obvyklé nájemné by podle osvědčených praktik nám blízkých zemí, jako třeba Rakousko a Německo měly stanovovat obce. Bylo to tak i na našem území až do roku 1948.

   Snažila jsem se podle mapy rozdělit největší počet bytů, který je v sídlištích, kde počet bytů ve stejných domech známe, na byty města a byty družstevní a vlastnické. Protože jsou si domy v jednom sídlišti zrcadlově podobné, nebyl problém se dopracovat k výsledku, který je 34% bytů města proti 66% bytů vlastnických a družstevních. Počet nájemních bytů u soukromých vlastníků nebude v Prachaticích velký. U vyššího smluvního nájemného byla zneužívána nezbytná potřeba bydlení občanů. Za nastavení nespravedlivého možného maxima nájemného podle Zákona 107/06 může Topolánkova vláda. 

   Jaké jsou další současné problémy – mohou se nazývat i demografické.
Díky privatizaci státních podniků a jejich následné likvidaci včetně důstojných pracovních míst se stala velká část občanů levnou pracovní silou pro státem podporované zahraniční podnikatele, pro které je zisk na prvním místě. Nic nebránilo podnikatelům domácím, aby také využili levné ceny práce.

   Vrcholoví politici pod vedením Václava Klause od roku 1992 chtěli být originální. Nehledali inspiraci ve vyspělých zemích. Podařilo se jim díky vynálezu kuponové privatizace špatně privatizovat státní majetek, stát a většinu národa ožebračit a menšinu nechat zbohatnout. Ty zbohatlé, kteří skončili ve vězení, pak Václav Klaus amnestoval.

   Za počet volných bytů prý může demografický vývoj. Ano, počet obyvatel se nám stále snižuje. Město bez osad bude mít brzy pod 10 tisíc obyvatel. Mnoho mladých lidí po dosažení vzdělání odejde jinam. Není se co divit. To mnohdy i přesto, že tady jejich rodiče mají dvougenerační rodinný dům. Jdou třeba za partnerem, ale hlavně za lepším pracovním uplatněním, než které mohou sehnat doma. To nevytrhne ani další průmyslová zóna, bude to stejné, jako v té současné. 

   Nezvyšují se příjmy. S výší mezd a vykazovanými zisky z podnikání v návaznosti na daně pro město to také není růžové. Příjmy z daní fyzických osob ze závislé činnosti, z podnikání a příjmy právnických osob se proti létům 2005 – 2008 snížily a ani pro roky 2015 a 2016 město se zvýšením nepočítá. Možná ubylo i podnikatelů (Mlékárna), nebo se jim nevede. I to jsou současné problémy.

   Odkud foukal vítr, když města houfně prodávala akcie strategických odvětví, jako byly akcie ČEZ a Vodovodů a kanalizací? (Z Hluboké?) Šlo by spočítat, zda v rozpočtu spotřebovaný jednorázový zisk z jejich prodeje byl výhodnější, než kdyby města dál dostávala, také v budoucnosti, dividendy z akcií a vlastní provozování VAKu by jistě bylo cenově pro občany výhodnější ? Škoda, že se v loňském roce nepodařilo ukončení smlouvy se zahraničním provozovatelem. Sice část zisků zahraničních firem zůstává u nás, ale větší část jde do ciziny. Podle Ilony Švihlíkové z hodnot, které se u nás vytvářejí, odchází ročně z ČR do zahraničí 300 miliard zisku. Podílí se na tom i Prachatice.

   Výdaje byly zvýšené hlavně v letech 2009-2011, kdy probíhalo zateplení zbývajících domů. Tyto velké náklady u bytového fondu už nebudou potřebné. Výtahy a koupelny už nejsou tak finančně náročné jako zateplování a nebyl by problém rozdělit to i do více let.

   Podíváme-li se na rozpočet a výhled rozpočtů pro léta 2015, 2016 a 2017, jsou to rozpočty pro město dobré. Odstranění nespravedlnosti výše nájemného v bytech města, při částečném využití dnešních prázdných bytů a rozložení rekonstrukcí bytových jader do delšího časového úseku, by nemělo hospodaření města ohrozit. 

   Stále platí, že počet bytů, které si město ponechalo, je a bude z hlediska financí pro město výhodou.

  
  

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2005 až 2015, Všechna práva vyhrazena

Na hlavní stranu

Redakce PRACHATICKOnews.cz nabízí v rubrice Názory každému možnost vyjádřit svůj názor nebo komentář na vše, co se týká dění ve všech městech a obcích Prachaticka. 

Stačí poslat na naši adresu e-mail - do předmětu uveďte slovo Názor. Kontakty na redakci lze najít i v zde. Uveďte také prosím své celé jméno a město, ze kterého jste.

Redakce si vyhrazuje právo odmítnout zveřejnit urážlivé a hanlivé příspěvky nebo texty, jejichž zveřejnění by odporovalo zákonům a dobrým mravům. 

Tomáš Přibyl, šéfredaktor PRACHATICKOnews.cz

 

TOPlist