Prachatický kostel sv. Jakuba Většího odkryl mnoho tajemství PRACHATICE - 4/1 2021 - 8:55 – Rekonstrukce prachatického farního kostela sv. Jakuba Většího se chýlí ke konci. Opravy přinesly významné archeologické objevy.

   Text a foto: LUKÁŠ KARBULKA  

Prachatický pozdněgotický kostel sv. Jakuba Většího ze čtrnáctého století, ve kterém byl pokřtěn sv. Jan Neumann a zřejmě do něj chodil i Mistr Jan Hus, je již v poslední fázi oprav, které vyšly zhruba na třicet tři milionů korun. „Původní rozpočet opravy byl okolo devětadvaceti milionů, ale protože se hlavně většina stavebních prací zdražila, je výsledná částka o něco vyšší,“ vysvětlil redakci prachatickoNEWS.CZ vikář Římskokatolické farnosti Prachatice Petr Plášil.

Opravy začaly již na podzim roku 2018, kdy byly zrestaurovány boční oltáře. V říjnu roku 2019 pak začaly všechny hlavní opravy celého interiéru i téměř celého exteriéru kostela. „Opravy se nedotkly střechy a krovů. Ty byly opraveny před deseti lety. Dále se neopravily ani dvoje varhany, které si již dříve také prošly rekonstrukcí,“ vysvětlil Petr Plášil.

Náročné opravy se bohužel potýkají s prodloužením termínu dokončení všech prací. Ten se posunul z 29. listopadu na začátek roku 2021. „Otevření kostela by snad mohlo být koncem ledna, ale konkrétní datum ještě nevíme,“ řekl vikář. Důvodem prodloužení prací byly hlavně vládní restrikce a pandemie.

Nyní se dodělávají interiérové výzdoby, jako jsou například zbylé oltáře, jinak jsou práce téměř hotové a samotný kostel uvnitř i zvenku působí velmi příjemně. „První dojem, který na člověka zapůsobí, když vejde do kostela, je ten, že je tady o mnoho více světla, pocitového tepla a celkově mám pocit, že je to tu takové přívětivější,“ popsal změnu atmosféry kostela otec Petr Plášil.

Za přívětivější atmosférou kostela je hlavně změna barvy zdí ze studené sněhobílé na teplejší smetanovou nebo natření všech holých kamenných prvků jako jsou například sloupy. „Prachatičtí si kamenné prvky pamatují spíše holé, to ovšem bylo jen od roku 1930. Předtím byly vždy nějakým způsobem natřené,“ vysvětlil vikář návrat k původnímu vzhledu kostela a dodal, že kostel tím změnil národnost z germánské na slovanskou. Z presbytáře neboli kněžiště také zmizely tmavé barokní lavice ze sedmnáctého století, které byly přemístěny do kostela sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích.

Velké opravy také daly možnost archeologům prozkoumat zejména část kostela pod kněžištěm. „V presbytáři musela být rozebrána nerovná podlaha a toho využili místní archeologové Prachatického muzea. Ti zde udělali sondy do hloubky 150 a možná i více centimetrů,“ uvedl Petr Plášil.

To, co nalezli, je pro historii Prachatic nesmírně cenné a překvapující zároveň. Sondy archeologů totiž odkryly pozůstatky základů kostela, který na místě stál dříve než současný kostel. Podle prvních teoretických odhadů by i mohly být tyto základy podobně staré jako kostel sv. Petra a Pavla, který byl vystavěn v 11. až 12. stoletím a o kterém se říká, že je v Prachaticích nejstarším kostelem.

Kromě objevených základů předchozího kostela se zjistilo, že se v presbytáři dříve pohřbívalo, našlo se pod ním totiž mnoho ostatků pohřbených. „Peněžní hodnotu to nemá žádnou, ale historický přínos je mimořádný, protože se objevily věci, které se do teď vůbec nevěděly,“ řekl Petr Plášil.

Velkou zajímavostí je pak objevení dětských kreseb ve zdi z 15. století. Tuto raritu podle Petra Plášila neviděl nikdo zhruba dvě stě let. Vyryté kresby byly ukryté pod renesančními nátěry a je tedy zřejmé, že tato dětská díla pocházejí z období husitských válek, kdy byl kostel husity vypálen.

Od roku 2005, Vydavatel a redakce prachatickoNEWS.CZ, Všeobecné smluvní podmínky, Všechna práva vyhrazena