Text a foto:
ZDENĚK PŘIBYL
Projekt rekonstrukce rodného domu sv. Jana
Nepomuka Neumanna v Prachaticích, realizovaný od května 2014
do listopadu 2016, podpořila Česká republika a Evropská
unie. Dalším oceněním je, že se stal součástí putovní
výstavy Má vlast cestami proměn, kterou do konce července
hostila také klášterní zahrada Neumannea.
Sestra představená boromejek v Prachaticích Alena Bártová
nesla při náročné rekonstrukci této kulturní památky hlavní
odpovědnost jako představitelka investora, kterým byla
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Byla
to pro ni jak odborná, organizační, tak i výrazně citová
záležitost.
"Byla jsem za investora jakýmsi styčným důstojníkem. Měla
jsem na starosti shánění finančních prostředků, koordinovala
jsem na začátku plány a studie, potom jsem byla u projektové
dokumentace, na kterou jsme dostaly z Filadelfie od
kardinála Justina Rigaliho finanční obnos, abychom vůbec
mohly začít a dělat další kroky. Když jsme poznaly, že
nebudeme mít nikdy celkovou částku pohromadě, tak architekt
rozdělil na naši žádost celou rekonstrukci na pět finančně
oddělených etap. Samotná rekonstrukce pak trvala víc než dva
roky. Mým nejbližším spolupracovníkem byl tehdy
stavbyvedoucí Petr Levák, za kongregaci stavební dozor Josef
Šimák a z Prahy z vedení kongregace sestra Amidea s Ivanem
Pešlem a Jiřím Fancem," říká sestra Alena.
Na otázku, co bylo nejtěžší, odpoví po krátkém zamyšlení.
"Nejtěžší bylo ještě před zahájením stavby shánění peněz.
Financování se ovšem povedlo díky Pánu Bohu a štědrým
dárcům, jejichž seznam máme na tabuli u vchodu do Neumannea.
Počínaje Ackermann-Gemeinde z Würzburgu, jejíž členové k nám
jezdili po revoluci a ještě před rekonstrukcí na pouť ke sv.
Janu. Když viděli stav kláštera, uspořádali pro nás i sbírky
v Německu, podporovali nás sami a stali se našimi
přeshraničními partnery projektu. Pak nám mohl díky tomu
přispět i Česko-německý fond budoucnosti. Velkým hybatelem z
Würzburgu byl monsignor Karlheinz Frühmorgen. Pak se přidali
s pomocí Ackermann-Gemeinde z Mnichova, Pasova, z Renovabis
a také z Kirche in Not. Potom také radnice v Prachaticích i
zdejší firmy, jako například PERSEID, SABBIA, Agrokomplex
Šumava, dále českobudějovické biskupství, Jihočeský kraj,
Ministerstvo kultury ČR a opravdu mnoho dalších dobrodinců,"
vyjmenovává sestra Alena.
Sestavit žádost o evropské peníze to byla podle jejích slov
doktorská práce. Podařilo se však získat dosud chybějících
deset milionů. "Hlavní bylo, že jsme zachránily dům, který
byl opravdu ve špatném stavu. V celém přízemí byla velká
vlhkost, která vzlínala zdivem až do úrovně klenby,
vodovodní a elektrické rozvody byly v havarijním stavu, bylo
třeba vybudovat novou kanalizaci, poněvadž unikající voda se
hromadila ve sklepních prostorách, docházelo k velkým
energetickým ztrátám, protože netěsnila okna, v objektu byla
objevena dřevomorka, proto se musely ošetřit krovy, protože
objekt nebyl bezbariérový, rozhodly jsme se vybudovat zde
výtah. Bylo potřeba vylepšit i prostor klauzury, kde nebylo
přímé větrání, a navrátit původní pavlač, která byla v
sedmdesátých letech po odchodu sester zazděna. A za to jsme
také moc rády, protože pokoje jsou teď lépe větratelné,"
uvedla sestra Alena Bártová a dodala: "Šlo nám o to, uchovat
rodný dům světce pro budoucí pokolení. Kvůli vlhkosti
vzlínající ze zeminy natěsnané bez izolace ke stěně jsme za
domem udělaly anglický dvorek. Ten představuje teď naše
jediné soukromí, když jsme zahradu daly k dispozici
veřejnosti a hospicu."
Bylo to prý moc hezké pozorovat, jak se dům
proměňuje - navázala sestra Alena a společně jsme pak
změnili úhel pohledu na rekonstrukci od stavebních problémů
k pocitům člověka, který za to zodpovídá a denně v tom žije.
"Když jsem tu před šesti lety nastoupila, tak jsem byla
pozvaná na přímluvnou modlitbu do Vimperka a za tu službu
jsem od pana faráře stejně jako ostatní dostala růžencový
náramek s křížkem. Na něm bylo vyryto Boží slovo, v mém
případě ze 49. kapitoly Izaiáše, 16. verš: Hle, vyryl jsem
si tě do dlaní a tvé zdi mám stále na očích. Už tam jsem
pochopila, že Pán Bůh bere „mé zdi“ za své zdi! Ten vzkaz
skrze Boží slovo mne i v těžkých chvílích povzbuzoval! Celou
rekonstrukci jsem nosila ten náramek na ruce jako růženec, a
jak rekonstrukce končila, tak se šňůrka přetrhla. Když jsme
světily klášter, tak nám Němci z Ackermann-Gemeinde přinesli
jako dar svíčku, na které byla stejná citace z Izaiáše! Bylo
to krásné," vyznala se sestra Alena a přidala ještě jednu
svou radost.
"Při rekonstrukci jsme se zavázaly, že část kláštera
zpřístupníme veřejnosti. Rozhodly jsme se tedy, že tu
vybudujeme tři galerie - jednu věnovanou Sudetům, protože po
válce tady v klášteře čekali nemocní a maminky s dětmi na
odsun, potom galerii Matce Vojtěše, protože odtud šla na osm
let do vězení, tady totiž byla 11. září 1952 zatčena a pak v
monstrprocesu odsouzena za velezradu. Dnes je ctihodnou
služebnicí Boží neboli kandidátkou svatosti, tak chceme její
osobnost více představit lidem. Největší galerii jsme
věnovaly svatému Janu Nepomuku Neumannovi, protože se v
tomto domě narodil. On totiž spojuje tři národy - Čechy,
Němce a Američany a řekla bych, že Češi ho nejméně znají. A
to je náš úkol, veřejnost s ním více seznámit."
A jak to bylo s velkou galerií? "K prostoru pro ni jsme
přišly díky našim německým dobrodincům z Ackermann-Gemeinde,
kteří k nám jezdili a padesát lidí z autobusu si po mši
svaté nemělo kde sednout. Lámaly jsme si s tím se sestrami
hlavy dost, ale pak nás napadlo probourat jednu zeď a
vytvořit velkou místnost ze dvou pokojů. Vznikla tak v
nádherném prostoru důstojná, trvalá galerie, navíc ve
stejném podlaží s blízkou kaplí sv. Jana Neumanna. A tato
galerie je i víceúčelovou místností, slouží také pro
přednášky, výstavy, besedy, dá se tu promítat a samozřejmě
přijímat hosty," dodává sestra Alena.
Sama má však ještě jednu radůstku, a tou je skutečnost, že
na půdě domu vzniklo půdní vestavbou šest pokojíčků
pojmenovaných podle šesti sourozenců sv. Jana. "Takže ta
rodina je tady s námi pořád tak nějak přítomna," říká sestra
představená Alena. A oči v příjemné, oduševnělé tváři, jí
září hřejivým svitem...
|
|
|
|
|
|
ZPRÁVY |
|
|
|
|
|
PRACHATICKOnews.cz
Husova
68, 383 01
redakce@prachatickonews.cz
|
|
|
|
|