Text: LUKÁŠ
KARBULKA, foto Správa NP Šumava
Bezmála 5 500 hektarů plochy,
tedy jen osm procent, čítají louky a pastviny z rozlohy
celého národního parku Šumava. Přesto jsou nedílnou součástí
šumavské přírody a také jsou útočištěm tisíce druhů rostlin
a živočichů. Přirozené zarůstání těchto útočišť však
ohrožuje druhy, které se zde běžně vyskytují. K udržení
přirozeného prostředí pro ohrožené druhy je zapotřebí pomoc
člověka.
Jedním z nejohroženějších druhů
je pět až dvacet centimetrů vysoký rozchodník huňatý. Tento
konkurenčně slabý druh, je kriticky ohrožen po celém území
střední Evropy. I kvůli němu bude letos Správa Národního
parku Šumava upravovat louky a pastviny pro potřeby
ohrožených druhů v rámci projektu Rok šumavských luk.
„Nejraději roste na rašelinných loukách či prameništích.
Nejvíce ohrožen je odvodňováním, zánikem tradičního
hospodaření. Historicky se v Česku vyskytoval na více než
300 lokalitách. V současné době existují už jen čtyři místa
výskytu, z toho dvě jsou na území NP Šumava. Jedna v
blízkosti Srní a jedna v blízkosti Borových Lad,“ vysvětlila
krajinná ekoložka Správy Národního parku Šumava Romana
Roučková.
Kvůli přežití rozchodníku se již
muselo v posledních letech zasahovat v Borových Ladách. „O
lokalitu jsme začali pečovat v dubnu 2017. Důvodem bylo to,
že početnost populace se významně snížila z několika stovek
na pár desítek kusů. Lokalita byla ručně posečena, a na
několika metrech čtverečních bylo odstraněno mechové patro.
Tak vznikly plochy vhodné pro šíření konkurenčně slabého
rozchodníku huňatého. Od té doby každoročně o lokalitu
šetrně pečujeme a je zřejmé, že se druhu daří lépe v méně
zapojeném porostu. Jeho početnost stoupla na vyšší stovky
kusů kvetoucích rostlinek,“ dodala Romana Roučková.
Opačné potřeby má chřástal
polní, ten oproti rozchodníku potřebuje vysokou trávu.
Chřástal polní je pták, který se na jaře vrací ze svých
zimovišť z teplých krajin, potřebuje pro svůj život vysokou
trávu. Proto mají louky, kde se chřástal vyskytuje,
stanovený zvláštní režim kosení. Konkrétně seč i pastva je
na těchto lokalitách možná až po 15. srpnu,“ řekl ornitolog
Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.
Další speciální zásah byl
proveden v oblasti Knížecích Plání, kde vysekali ochránci
přírody přibližně tři hektary plochy. Tyto plochy původně
spravovali tehdejší obyvatelé, ti ale byli po roce 1945
odsunuti a plochy pomalu zarůstaly. „Za těch více než 70 let
tu vyrostl prakticky nový les. Jenže doslova vzal přirozený
životní prostor jednomu z nejohroženějších živočichů na
Šumavě – tetřívku obecnému. Proto jsme tuto plochu vyčistili
a upravili mu tak biotop, který mu vyhovuje a na území
Šumavy mu stále ubývá,“ řekl Aleš Vondrka.
Je tedy zřejmé, že o šumavské
louky je třeba pečovat. Správa NP Šumava k tomu má vytvořené
plány, které vypomohou naplnit i soukromí zemědělci,
chovatelé dobytka nebo dobrovolníci. „Péče o šumavské louky
spočívá například i v likvidaci invazních druhů, jakým je na
území NP Šumava zejména lupina mnoholistá. Proto letos
vyhlásíme několik dnů pro dobrovolníky, kterým nabídneme
nejrůznější možnosti zapojení se do péče o bezlesí od
vytrhávání lupiny, úklidu klestu nebo hrabání trávy. Po
každém takovém pracovním dopoledni bude následovat
komentovaná procházka s našimi odborníky,“ sdělil mluvčí
Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Naplnění plánů, ale může narušit
situace kolem koronaviru. „Samozřejmě teď vše záleží na tom,
jak se bude vyvíjet situace kolem opatření spojených s
nouzovým stavem kvůli šíření koronaviru. Tyto aktivity tak
alespoň připravujeme, stejně jako připravujeme sérii
krátkých videí o nejrůznějších fenoménech spojených se
šumavskými loukami. A děti se mohou, stejně jako každý rok,
zapojit do výtvarné soutěže Šumavské louky,“ dodal Jan
Dvořák.
|
|
|
|
|
|
ZPRÁVY |
|
|
|
|
|
PRACHATICKOnews.cz
Husova
68, 383 01
redakce@prachatickonews.cz
|
|
|
|
|