Z redakční
pošty: Mirka Studená, MŠ Česká – Paraplíčko
Celé společné dopoledne nám
tentokrát připravily paní učitelky ze čtvrté třídy. S Lenkou
si děti povídaly o tom, že stopy za sebou zanechávají
zvířata, ptáci i lidé a my je vidíme jako otisky tlapek,
pařátků, nebo chodidel. Čichem můžeme vystopovat třeba kouř
a zápach kazícího se jídla a stopovat se dá také pomocí
sluchu.
K zamyšlení děti přiměla otázka
na zaměstnání, ve kterých je potřeba stopy odhalit. Jako
prvního děti jmenovaly myslivce, ten stopuje zvířata,
policistu a detektiva, ti stopují zločince, hasiči zase
ucítí kouř, když někde hoří. O kom se ještě říká, že je
výborný stopař, to chtěla paní učitelka dětem napovědět
indiánským pokřikem. Hned se zvedlo několik rukou a Alešek,
který byl vyvolán, hrdě odpověděl: „PAVIÁN“. Všichni jsme se
zasmáli, pokřik byl uveden na pravou míru a skvělý stopař
odhalen. Samozřejmě, že indián!
Aby se jenom nepovídalo a děti
si mohly stopování zrakem, sluchem i čichem samy vyzkoušet,
Připravila Štěpánka stanoviště v jednotlivých třídách. Po
stopách a otiscích rukou jsme zdolávali překážky ve třetí
třídě. Ve dvojce hledaly děti cestu domů nočním lesem.
Vybrané dítě procházelo se zavázanýma očima mezi kamarády –
stromy.
Ti mu pomocí ozvučných dřívek
dávali vědět, kde stojí, aby do nich nenarazilo.
Nejsilnějším zvukovým signálem bylo cinkání trianglu. A
přímo u něho byl domeček, který měl malý zbloudilec najít.
Zajišťování pachových stop proběhlo ve čtvrté třídě. Tam
děti roztřídily polštářky na ty, které voní a ty, které
žádnou vůni nemají.
Poslední a nejdůležitější
stopování bylo venku na zahradě. Podle daného plánu došli
malí detektivové až k dřevěnému domečku, kde na ně čekal
poklad – plný pytel bonbónů. A to byla sladká tečka
stopařského dne v Paraplíčku.
|
|
|
|
|
|
OD ČTENÁŘŮ |
|
|
|
|
|
PRACHATICKOnews.cz
Husova
68, 383 01
redakce@prachatickonews.cz
|
|
|
|
|