Zprávy - Foto - Inzerce - reklama/redakce  

 
  Svatomartinská husa od sv. Rafaela je láska i chuť do práce

VIMPERK - 15/11 2020 - 12:56 - Den otevřených dveří s pozváním na svatomartinskou husu si naplánovali ve školní restauraci sv. Rafael ve vimperské Nerudovce na sobotu 14. listopadu.

      

   Text a foto: ZDENĚK PŘIBYL

  

Zatímco dveře se tu pro veřejnost ze známých covidově-vládních důvodů otevřít nemohly a studenti oboru kuchař - číšník Střední školy a Základní školy Vimperk se doma vzdělávají distančně - i praxe jsou zakázány, svatomartinské husy se ve školní restauraci sv. Rafael nad vimperským náměstím pekly.

"Husu na svátek sv. Martina pečeme už popáté. Poprvé to bylo v rámci Dne otevřených dveří, a pak jsme pokračovali, protože jsme chtěli, aby se žáci třetího ročníku naučili něco tradičního, co se ve velkém množství nepeče v průběhu celého roku," řekl nám vedoucí učitel odborného výcviku oborů služeb populární Nerudovky Antonín Olah.

Letos tu upekli sedmdesát porcí sváteční husy přímo na konkrétní objednávky od zájemců. "Připravujeme pravidelně celé meníčko. Vždycky je polévka - silný domácí vývar se zeleninou a nudlemi, pak pečené husí stehno s červeným zelím, variace knedlíků a moučník. Každý rok moučník obměňujeme. Letos je to povidloň, vloni byl čokoládový lanýž a předloni jablko v županu," dostali jsme se rychle s Antonínem Olahem k moučníku. Samozřejmě jsme se však stejně rychle vrátili k huse.

Co má pečené husí stehýnko ze školní restaurace Nerudovky a co ty ostatní, při vší úctě, nemají? "To naše má lásku, něhu a chuť do té práce," zazněla odpověď doprovázená úsměvem. Určitě hned několik dobrých důvodů, proč se sem na svatomartinskou husu dvě třetiny hostů každý rok vracejí a jen jedna třetina se jich obměňuje. Pečou tu už dobré tři roky výhradně stehna z husy, a to po pečlivém propočtu a hlavně proto, aby lidé za své peníze dostali skutečně maso a ne jen kosti. Tentokrát - protože studenti a studentky jsou doma - připravoval svatomartinské husí menu Antonín Olah se svým týmem, do kterého patřily kuchařka Jana Závorová a učitelky odborného výcviku Petra Fouňová a Vendula Kabíčková.

"Kdyby to letos vinou kronaviru nedopadlo tak, jak to dopadlo, věřím tomu, že hosté by na svatého Martina školní hospodu zaplnili hned třikrát," říká Antonín Olah a očima přejede hospůdku s úpravou "na ježka", se židlemi na stolech obrácenými nohama vzhůru. Normálně sem na svatomartinskou husu podle jeho slov chodí hlavně rodiny, i pětičlenné nebo osmičlenné, takže dvě tři generace společně. "Taky nás to mrzí, ale víme o co jde a musíme se s tím smířit a naučit žít."

Mrzí nejen to, že hospoda nemůže být v provozu, ale především skutečnost, že žáci musejí být doma. Den otevřených dveří tu však docela neodtroubili. "Rodiče s dětmi, které se rozhodují pro budoucí povolání, sem za námi mohou přijít se poradit, ale musíme se s nimi setkat venku a povídat si v rozestupech. Přitom se od nás dozvědí, proč pořádáme den otevřených dveří, jaké máme ve škole obory, že naše škola je vlastně dvoukřídlá, jedno křídlo je v Prachaticích, kde se učí obory služeb, a druhé ve Vimperku, pro technické obory. A také jaké obory ve škole máme, od kuchařů, číšníků, kadeřnic, zedníků, pokrývačů či instalatérů až po další profese," říká vedoucí odborného výcviku. Osobně "obhospodařuje" v Prachaticích kuchaře, číšníky, kadeřníky. Technické obory má zase ve Vimperku na starosti jeho kolega Miroslav Fučík, vedoucí učitel odborného výcviku technických oborů a svářečské školy.

"Myslím si, že řemeslo má opravdu zlatý důl," odpovídá Antonín Olah na naši otázku, proč by se chlapci a děvčata měli hlásit do Nerudovky na řemesla. Pozorně sleduje, kam v naší době spěje vývoj nejen v řemeslech a zamýšlí se i nad tím, že za pár let nám budou baráky tisknout tiskárny, všude umělé hmoty a k jídlu budeme mít amarouny.

"Myslím si, že je rozhodně třeba, aby děti šly na řemesla a učily se jim. Budeme ale asi muset víc apelovat na naše politické představitele, aby to školství trošku změnili. Když já jsem šel do učení, tak platilo, že když jsi se nedostal na střední školu, tak jsi šel na kuchaře nebo nějaký technický obor. Dneska všichni chtějí maturitu, a kdo ji nemá, není snad nic? Vždyť to podle mně není pravda," myslí si zkušený kuchař a učitel Antonín Olah.

Jak dál v branži, ve výchově učňovského dorostu a tedy i budoucích pokračovatelů řemesel? "To by bylo na popovídání nejméně na celý jeden večer v hospodě, až nám je zase otevřou. Sice to teď vypadá, že třetí ročníky půjdou za čtrnáct dnů do školy, ale zůstává otázka, co budou dělat studenti, kteří se učí obory, kterým říkáme služební, když kadeřnictví jsou zavřená a hospody taky? Do školy je pošlou, ale praxi jim neuvolní. Výdejní okýnko všechno nevyřeší. Prostě - potřebovali bychom trochu povolit. Alespoň něco," říká Antonín Olah. A jde zkontrolovat baterii pečících se a vonících husích stehen, která už budou za chvíli hotová brzy si pro ně začnou chodit hosté...

Na společném snímku jsou zleva kuchařka Jana Závorová, učitelky odborného výcviku Petra Fouňová a Vendula Kabíčková a Antonín Olah, vedoucí učitel odborného výcviku oborů služeb.

 

 
 

FOTOREPORTÁŽE

 
     
 

prachatickoNEWS.CZ

Husova 68, 383 01

redakce@prachatickonews.cz

TOPlist

 

 

 

 

 

 
 

Od roku 2005, Vydavatel a redakce prachatickoNEWS.CZ, Všeobecné smluvní podmínky, Všechna práva vyhrazena