Zprávy - Foto - Inzerce - reklama/redakce  

 
  FOTO: Štafetový běh po Zlaté stezce z Grainetu do Prachatic

GRAINET/PRACHATICE - 16/9 2020 - 8:39 - Druhý ročník obnoveného Běhu Svobody po Zlaté stezce mezi bavorským Grainetem a Prachaticemi se uskutečnil v sobotu 12. září.

      

   Text: ZDENĚK PŘIBYL, foto: ZDENĚK PŘIBYL a Jana Kocourková

  

Smíšená česko-německá štafeta běžela opačným směrem než vloni, totiž z Grainetu do Prachatic. Před grainetskou radnicí uvázali běžci na štafetový kolík se znaky obou měst stuhy, vyfotili se v rozestupech a na start se postavili na náměstíčku u kostela, kde obvykle o Soumarských slavnostech vlají prapory a hoří oheň v kruhu soumarů a jejich hostů. Na pokyn starosty Grainetu Jürgena Schano a místostarosty Prachatic Miroslava Lorence se devět borců a jedna odvážná dívka vydalo horní stranou náměstí na cestu dlouhou dobrých 55 kilometrů. Skupina běžců v zelených dresech svižně zmizela za domem se soumarským motivem na fasádě...
"Druhý ročník tohoto běhu je pokračováním partnerských a přátelských vztahů navázaných mezi Grainetem a Prachaticemi, městy ležícími na více než tisícileté obchodní cestě. S představiteli Grainetu se pravidelně setkáváme na Zlaté stezce, jejích slavnostech, ale také se každý rok navštěvujeme, i když letos to nešlo kvůli koronaviru. Naše vztahy jsou vlastně už dost rodinné a hodně nadstandardní. Dnes jde o kombinovanou štafetu pěti běžců z české a pěti z německé strany. Ze sportovního pohledu se dá říci, že si všichni dobře zatrénují," řekl nám místostarosta Prachatic a trenér prachatických triatlonistů ŠuTri Miroslav Lorenc a dodal: "Když jsme po revoluci běželi Běh se solí z Prachatic do Pasova, tak to bylo naše první seznámení se Západem. Běželi jsme po silnici, ale teď se běží po cestách a stezkách, takže to mají o hodně lepší. Na dnešní silně frekventované silnici by to byl hazard..."
A co se pak dělo na trase? "Pod vrchem Haidelem jsme se rozdělili do smíšených štafetových dvojic, my s Pepou Štemberkem jsme běželi dál. Dvojice se střídaly zhruba po pěti kilometrech nebo podle potřeby a taky podle toho, kam se dalo zajet servisním autem, které nás doprovázelo. Takže to někdy bylo pět a někdy deset kilometrů. Každý z nás má v nohách tak třicet kilometrů. Na vybraná místa jsme samozřejmě přibíhali všichni společně," začal své povídání pro prachatickoNEWS.CZ hlavní organizátor štafety Jan Kocourek. "Všechno probíhalo standardně, cesta dobře utíkala, svítilo sluníčko, bylo teplo a v lese zase příjemný chládek," dodal.
První zastávkou štafety byl Leopoldsreut, zaniklá obec v lese. Stojí tam krásný otevřený kostel, tak jsme vešli a zapsali se do knihy. Kromě školy na místě už nic není. Připadalo nám to tam jako na Patriarchu nad Prachaticemi," popsal první zastavení Jan Kocourek.
Štafeta kopírovala Zlatou stezku a odchýlila se od ní jen zřídka. "Poprvé to bylo na Mechovém potoku na česko-německých hranicích, kde jsme v bývalém hraničním pásmu odbočili k pomníku bratra Krále Šumavy Bohumila Hasila, který byl v těchto místech 13. září 1950 postřelen a den poté zemřel. Právě se tu konala pietní slavnost, ke které jsme se připojili. Bylo tam asi třicet lidí, mluvil k nim Pavel Horešovský, autor Hasilova pomníku. Přiběhli jsme tam všichni a trochu jsme je asi vystrašili, tak jsem vysvětlil, že běžíme Běh svobody z Grainetu do Prachatic. K pomníčku jsme pak po minutě ticha jako jediní položili květinu, jinak tam bylo množství svíček," popsal Jan Kocourek neplánovaný, ale silný zážitek.
Ve Stožci na štafetu čekala starostka Helga Finiková, běžci jí věnovali tričko se znaky běhu, krátce, ale příjemně si popovídali. Domluvili se také, že by bylo možné příští rok k tomuto běhu Stožec vhodným způsobem, stejně jako možná i další místa, přibrat. Například by prý Stožec mohl do štafety "dodat" jednu šikovnou, mladou běžkyni...
Další cesta vedla od pamětní desky Bohumila Hasila na zdi hřbitova v Českých Žlebech přes Soumarský most se zastávkou u pomníku Charlese Havlata, posledního padlého Američana na konci druhé světové války, do Volar. Tady na běžce a běžkyni čekaly stoly s hroznovým vínem a nápoji, přivítání od radního Romana Kozáka a ředitele Kulturního informačního centra Jaroslava Pulkrábka, pamětní medaile Volar, bílá rouška města a kalendář.
Vloni bavorští partneři postavili do cesty českým běžcům jako překvapení vrch Haidel vysoký 1 167 metrů. Letos jim to naši sportovci "nezištně" vrátili, když při dalším odbočení od Zlaté stezky zavedli štafetu z Křišťanovic na 1096 metrů vysoký Libín. Odměnou byl všem krásný výhled na Šumavu a téměř letecký pohled na Prachatice.
Nu a další cesta vedla přes louku kolem paměťní lavičky milovníka Šumavy Jana Stráského na Libínské Sedlo a opět po Zlaté stezce a bývalé tankové cestě do Prachatic. Tam je přivítal místostarosta Miroslav Lorenc spolu s delegací grainetské radnice. V hospůdce pak hlavní organizátor štafety Jan Kocourek poděkoval všem účastníkům i radnicím obou měst za podporu, koupil běžcům lahváče v pivovaru a přidal je k dárkovým taškám s propagačními materiály z prachatické radnice.
"Němcům se ta akce moc líbila, byli náramně spokojení, ostatně stejně jako na Štěpánském běhu, kam na naše pozvání vloni přijeli. A hned jsme se domluvili, že příští rok jsme na řadě my. Spokojeni byli i všichni účastníci, byl to hezky strávený den. Máme i pár nových nápadů, například zda běh nenatáhnout ještě přes Waldkirchen, možná přibrat i České Žleby, posílit štafetu o další běžce. Musíme to všechno ještě s Pepou Štemberkem vyhodnotit," dokončil svou čerstvou vzpomínku na vydařenou akci spojenou s výhledem na její další pokračování Jan Kocourek.

 

 

 
 

FOTOREPORTÁŽE

 
     
 

PRACHATICKOnews.cz

Husova 68, 383 01

redakce@prachatickonews.cz

TOPlist

 

 

 

 

 

 
 

Copyright: PRACHATICKOnews.cz, Všechna práva vyhrazena