|
Text a foto:
LUKÁŠ KARBULKA, foto z fotopastí poskytlo Hnutí Duha
Mezinárodní den rysů, který připadá na 11.
červen, oslavila v drobném předstihu rysí výprava až na
vrchol Libína, které jsme se s naší redakcí účastnili. Při
ní jsme se vydali po stopách plaché kočkovité šelmy pod
vedením šumavské průvodkyně Josefy Volfové.
Po setkání na parkovišti Sedýlko se dozvídáme
první informace o krásné a zároveň drobné šelmě. „Na území
České republiky je zaznamenán největší výskyt rysů na
jihozápadu Čech, tedy na území Šumavy,“ uvedla šumavská
průvodkyně a členka organizace Hnutí DUHA Josefa Volfová.
Přibližně sto deset kusů rysů obývá území Šumavy, které se
rozpíná až do Rakouska a německého Bavorska. Dále se pak rys
pravidelně vyskytuje v deseti až patnácti kusech v
Beskydech.
Šumava je přirozeným rysím biotopem. V první
polovině devatenáctého století byl však v této lokalitě
vyhuben. Nápravy jsme se na české straně Šumavy dočkali mezi
lety 1982 až 1989, kdy zde bylo vypuštěno osmnáct kusů ze
Slovenska. V současné době se na českém území pohybuje
trvale přibližně sto těchto středně velikých kočkovitých
šelem.
Po úvodní přednášce se vydáváme s psím
doprovodem vzhůru za dobrodružstvím. Přicházíme k
složitějšímu terénu, který se skládá z menších skalisek a
většího srázu. „Toto je přirozený rysí biotop. Velký svah a
drobnější jeskyňky, to je prostředí, kde má rys přehled o
všem, co se kolem něj děje. Samice rysa zde může chovat i
svá mláďata,“ prozradila Josefa Volfová.
O mláďata se stará samice, která váží
maximálně šestnáct kilo. V jednom vrhu může mít až čtyři
mláďata, nejčastěji má však dvě. Matka se o svá mláďata
stará přibližně rok. „Pokud je matka s mláďaty v úkrytu
vyrušena, odnese svá koťata na jiné místo,“ řekla členka
organizace Hnutí DUHA.
Rys ostrovid má opravdu velmi dobrý zrak. Za
denního světla je schopen vidět myš až na sedmdesát metrů.
„Rys většinou loví srnky nebo laně. Dokáže ale ulovit
jelena, divoké prase nebo lišku. Ke své kořisti se rys
připlíží na bezprostřední vzdálenost. Poté provede výpad,
při kterém kořist povalí svým tělem a usmrcuje ji kousnutím
do krku,“ popsala útok naše průvodkyně. Útoky rysa mají
přibližně padesáti procentní úspěšnost, protože pokud se
kořist vydá na útěk, rys ji jen zřídkakdy pronásleduje.
Oproti vlku rys na hospodářská zvířata
neútočí. Důvodem je buď velikost hospodářského zvířete,
anebo pobyt zvířat na rušném místě. Ročně se tak škoda
způsobená rysím lovem hospodářských zvířat pohybuje mezi
dvaceti až třiceti tisíci korun.
V obtížném terénu hledáme rysí stopy, které
mají kulatý tvar. Bohužel je nenacházíme a naší útěchou může
být alespoň nalezení pár chlupů ze srsti rysa na špičatém
rohu skály, které si značkují. Všechny tyto drobné stopy
nacházíme na východním libínském svahu, kde je pro skvrnité
šelmy skvělý terén a klid.
Také zkoumáme fotopasti, které umožňují
sledovat chování těchto ohrožených zvířat. „Fotopasti se
dávají naproti sobě, aby se pořídil snímek zvířete z obou
stran. Na pohyb zvířete reaguje fotopast do dvou vteřin,“
uvádí Josefa Volfová, která nám také prozradila, že se
fotopasti staly terčem mnoha krádeží. Přitom cena takového
jednoho strojku není malá, pohybuje se od 6 000 korun výše.
„V současné době máme fotopasti z Číny. Bohužel jsou velmi
poruchové, a proto se budeme muset poohlédnout po jiném
výrobci,“ dodala.
Na vrcholu Libína se dozvídáme i o problémech
rysí populace, které je třeba řešit. „V poslední době jsme
zaznamenali dva případy pytláctví na Šumavě. Důvodem
pytláctví jsou zkreslené představy o vyšším počtu kusů na
daném území nebo ulovení jedince jako trofej,“ řekla
průvodkyně. Zákonem chráněný druh má také problémy s
izolovaností jednotlivých populací. „Může se tedy stát, že
za deset let by se křížili příbuzenský kříženci a to by
znamenalo genetické poruchy jedinců a v konečném důsledku
zánik populace,“ upozornila na závěr.
|
